Představujeme revír - Nežárka 2 – 421 050

Uživatel revíru – Jihočeský územní svaz

Řeka Nežárka je pravostranným přítokem Lužnice a vybraný úsek je revírem mimopstruhovým. Řeka je velmi zajímavá svým trasováním, spoustou zákrut i proměnným prouděním, kdy to pod jezy lehce zurčí a v mezitratích se dají nalézt zákoutí s ladně líným tokem i ouplávky.

Bližší podmínky výkonu rybářského práva a některá omezení jsou uvedena v popisech revíru, které naleznete na všech mediálních výstupech Českého rybářského svazu.

Historické okénko

Řeka Nežárka se původně jmenovala Včelnice, což pravděpodobně odkazovalo na včelařství nebo na území bohaté na včely v jejím okolí.

Své současné jméno získala kolem roku 1500 podle předměstí s názvem Nežárka v Jindřichově Hradci, přičemž jméno předměstí pravděpodobně označovalo oblast, kde se nežáří/nevypaluje (ochrana lesa).

Pár zajímavostí z okolí

Na řeku Nežárku před začátkem úseku pod jezem Šimanov dohlíží panorama města Stráž nad Nežárkou, které bylo v historii důležitým strážním bodem na obchodní stezce. Dominantou města je stavba, která se z původního gotického hradu z 13. století, přes majetky významných šlechtických rodů (Vok z Rožmberka) proměnila v romantický zámek spojený se světoznámou umělkyní Emou Destinnovou.

Stráž byla dne 28. října 1876 císařem Františkem Josefem I. povýšena z městyse na město a v letošním roce bude slavit 150. výročí.

Samotný začátek revíru je pod jezem Šimanov, který je pro vodáky nesjízdný. Jeho historie se píše od 16. století, kdy vznikl pro potřeby Šimanova mlýna.

Dnes je v areálu Dvůr Šimanov provozována vodní elektrárna, katr, výzkumné centrum a pro turisty i rybáře je zde zajímavý malý pivovar, kde majitel (sládek) nabízí vlastní pivo – i to raritní s řasou chlorellou.

Samotná Nežárka byla v této oblasti historicky využívána pro voroplavbu, kterou zde v 19. století po polomech modernizoval podnikatel Vojtěch Lanna. Ten je známou postavou v rámci vodohospodářských staveb na Vltavě, které byly realizovány po velkých povodních na konci 19. století.

Další perlou, která se nachází v Jemčinských lesích a v okolí toku Nežárky, je barokní zámek Jemčina. Zámek proslul na přelomu 18. a 19. století za Jana Rudolfa Černína velkolepými parforsními hony (štvanicemi) na jeleny. Temnější kapitolou historie je období let 1950–1991, kdy zámek sloužil jako tajná základna raketového vojska československé armády.

V současnosti je zámek v soukromých rukou a o případných možnostech návštěvy je třeba se dopředu informovat.

Přibližně v polovině trasy máme možnost na levém břehu navštívit obec Novosedly na Nežárkou, která je malebnou jihočeskou vesnicí s historickou kovárnou a oblíbenou pekárnou. Kromě několika možností ubytování to je odtud coby kamenem dohodil a zbytek došel (přibližně 6 km) k největšímu českému rybníku Rožmberk.

Vodní dílo, které v letech 1584–1590 vybudoval legendární rybníkář Jakub Krčín z Jelčan pro rod Rožmberků, je se svou rozlohou 647 ha, která byla historicky mnohem větší (i přes 1000 ha) a vodní hladina sahala až k Třeboni, (z hlediska rozlohy vodní plochy u uměle vybudovaných rybníků) největším rybníkem na světě.

Něco o přístupnosti revíru

Představovaný revír a část řeky Nežárky patří k nejromantičtějším částem toku díky minimální civilizaci a zachovalé přírodě. Na trase se nachází několik jezů, které jsou relativně dobře dostupné (jez Šimanov, Jemčina a Metel) a několik stupňů, které vytváří zajímavé možnosti proudění.

Podél toku jsou roztroušeny malé stavby a především zázemí dětských táborů nebo kempů. Dostupnost jednotlivých lokalit je vhodné si dopředu ověřit ohledně přístupnosti vjezdů do rozsáhlých lesních porostů.

Tok Nežárky a její okolí opravdu skýtá trpělivému rybáři neuvěřitelné možnosti nalézt klidná místa, kde poměrně dlouho budete vnímat jen pohodu, klid a nebudete nikým rušeni. Výjimkou snad budou obyvatelé řeky včetně mníka jednovousého nebo v okolí se potulující nebo poletující hostitelé nejrůznějšího vzhledu a velikosti v tomto skrytém koutu naší přírody.

Přeji těm, kteří jsou vybaveni trpělivostí a ochotni pro nalezení krás přírody odhodit všudypřítomnou lenost a pohodlí, aby při cestě za poznáním do zmíněného trojúhelníku měst Veselí nad Lužnicí, Kardašova Řečice a Jindřichův Hradec na revír Nežárka 2, našli to, co hledali a věřím, že se právě sem budou opakovaně a s láskou vracet.

Petrův zdar!