Na to musíte mít hlavu

Tuto už asi posedlost s sebou tahám mnoho let, občas se díky ní stávám i terčem žertíků ze strany kamarádů. Co dělat, novým kouskům už se asi učit nebudu. Naštěstí lze momentálně na trhu najít minimálně dvě firmy, které splňují jak kritéria kvality, tak přijatelné ceny.

Hmotnost závaží – nejdiskutovanější parametr

Hmotnost závaží, ať už má formu jakoukoliv, je u cíleného lovu candátů a okounů faktor velmi podstatný. Mnoho let jsem razil teorii „Nejlehčeji, jak to jen jde.“ Konkrétně tedy u standardních nástrah cca šest až deset centimetrů dlouhých na vodách stojatých. Je třeba počítat podle vzorce metr rovná se gram plus jedna. V praxi: tři metry sloupce, čtyři gramy olova. Posledních pár sezón se ale kloním k názoru, že těžší jsou lepší. Klidně použijte osm gramů na třech metrech hloubky.

Nástrahu vodíte vy a když zhruba odhadnete, kde se nachází, jste schopni alespoň rámcových korekcí. V hloubkách máte vždy jistototu, že vaše lákadlo pracuje. Ano, napnutá šňůra či silný proud, eventuálně větší hloubka umí doslova vypnout nástrahu, která je osazena příliš lehkou hlavou. Ani rychlost v prohledávání potenciálních míst není od věci.

I při lovu v kořenkách, kde výška vodního sloupce nepřesahuje dva metry, raději sáhněte po deseti gramech olova než po pěti nebo třech. Budete mít více ryb a světe, div se, i podstatně méně vázek. Stačí jen nahodit, ihned po dopadu překlopit a začít točit. Ve valné většině případů tento vskutku jednoduchý recept funguje maximálně. Kdo chce, může provádět mírné poklesy nástrahy za pomoci delších tahů prutem, ale za stálého otáčení kličkou, tu v rychlejším, tu v pomalejším tempu. 

Ač se to v době neustálého omílání propadů a jiných triků nezdá, dravci často mnohem lépe reagují na sousto tažené v jedné rovině konstantní rychlostí než na to poskakující.

Nebojte ve velkých nástrah

Na místech, kde jsou ryby vystavovány velkému rybářskému tlaku, tedy dnes v podstatě už skoro všude, zkuste tahat velké nástrahy, třeba patnácticentimetrové gumové rybky, v tempu určeném spíše bolenům. Až zažijete, co dokáže rychle tažené šestipalcové kopyto nad mělkou kořenkou, budete překvapení. Štiky, candáti ale i okouni útočí na tuhle šílenou kombinaci neskutečně agresivně. Při nastražení musíte ozdobit kořen ocasu přídavným ideálně jednoháčkem. Eventuálně lze klasickou hlavu nahradit tou zavrtávací. I u tolik propagovaného a neustále omílaného propadu raději sáhněte po těžším kusu olova než po lehčím.

Trocha praxe

Nahodíte nástrahu na vrchol potopeného pilíře cca ve dvou metrech. Jednou zatáhnete. Guma se snáší o cca dva metry níže, někdy i více. Výhody těžší hlavy – nástraha dopadá ke dnu na napnuté šňůře – tento na první ohled nepatrný detail rozhoduje nejen o samotné práci lákadla, ale především o počtu záchytů v kamenné suti, což je mimochodem faktor zásadně ovlivňující počet ulovených ryb.  V případě, že neustále vyprošťujete, překotvujete, navazujete nebo trháte, nemůžete zkrátka nic chytit, nemluvě o vaší náladě. Neznám nikoho, kdo by měl zmiňované činnosti v oblibě.  

Co se týče štik a váhy, zde v podstatě není mnoho prostoru na úvahy. Vždy raději těžší až těžkou. Rychlejší, nebo lépe řečeno velmi rychlé tempo vždy přinese víc záběrů než to pomalé. Rychle to s lehkým jigem zkrátka nejde. Tohoto pravidla se můžete držet nejen při lovu s měkkou nástrahou, ale i s rotačkou, plandavkou nebo čímkoliv, co má zaujmout zubaté královny.

Velikost háčku – další důležitý faktor

Od sedmi do dvanácti centimetrů velikosti sousta si povětšinou vystačíte s označením 1/0, 2/0, eventuálně 3/0. Téměř každý má ze začátku tendence sáhnout po co možná nejdelším háčku, veden obavou z neproměněných záběrů. Až časem zjistíte, že především styl vedení a z části i výběr prutu budou rozhodovat o tom, jestli budete přitahovat imitace bez ocásků či kopyt, nebo je naopak budete rybám dolovat z hloubi tlamy. Háček umístěný v první třetině nijak neomezuje chod a záseky sedí spolehlivě.  Jen v několika málo případech budete muset sáhnout po přídavném háčku – například při závodech či super rychlém tažení.

Síla drátu je u štik i u sumců v podstatě podružné téma. Vzhledem k velmi silové výbavě nemá cenu hledat úzké a ještě užší varianty. U tzv. candátové vláčky musíte objemu drátu háčku už nějakou tu pozornost přece jen věnovat. Osobně používám následující klíč:

Kořenovky – zde využijete i ty nejtěsnější a nejostřejší varianty.

Kameny – prověří kvalitu vašich favoritů takříkajíc na maximum. Raději investujte více do opravdu kvalitního háčku, který lze za pomoci brousku během chvilky vrátit do hry. I ten nejlevnější kousek břidlice splní svoji práci na maximum. Využití najde i jinde, ale v kamenných polích ho řadím mezi nutnou výbavu.  

Barva – téměř všichni výrobci už od barvení upustili nebo upouští. Sice spekuluji, ale myslím, že na vině budou především poměrně vysoké náklady spojené s touto úpravou. Nebudeme si nic nalhávat, o cenu jde většině rybářů v první řadě. Ti, kteří chtějí experimentovat, si zkrátka budou muset připlatit. Za zkoušku určitě stojí následující kombinace v pořadí hlava/nástraha. Červená/bílá, červená /žlutá, eventuálně fluo zelená, černá s čímkoliv, to samé platí i o bílé.

Tvary – alespoň ty nejzásadnější: 

Foot Ball – úžasná záležitost, speciálně pro ty, kteří oživují svoje nástrahy za pomocí dvou tří rychlých otoček navijáku. Fáze klesání se zpomalí a kolébavý pohyb dravci doslova milují. Název je převzatý od amerických výrobců, kteří pro hru o jedenácti hráčích a jednom kulatém míči používají název kopaná.

Stand Up – jak název napovídá, mají za úkol držet nástrahu po dopadu na dno ve vzpřímené poloze. Tento nápad se jako mnoho jiného vrací a je zase zapomínán. Pro pořádek se sluší dodat, že efekt svíčky vám na pár okamžiků splní i naprosto obyčejná klasická kulatá hlavička. Kdo nevěří, ať to do bazénu zkusit běží.

Triangle a swim jig heads – tvar trojúhelníku také dokáže nástrahu rozpohybovat naprosto geniálně. Chytám jak varianty s off-set, tak s klasickým háčkem, a jen těžko bych se jich vzdával.

Swim, skierted – a jiné otřásněné speciály mají za primární úkol dobře procházet podvodní květenou. Varianta swim je určena a upravena k plynulému tažení vodním sloupcem nebo, chcete-li, horizontálnímu způsobu vedení. Druhá byla stvořena primárně k dokonalé prezentaci imitací raků.

Torpédo – bezesporu nejoblíbenější tvar u těch, co směřují do Norska. 

Plovoucí varianty – určitě stojí za zmínku. Kousek plovoucí hmoty přivázaný k háčku. V podstatě základ pro mušku zvanou Bobina. Nepřekonatelná záležitost pro lov pstruhů na jezech. Na valné většině závodů s touto vychytávkou lovit nesmíte. Lze ji kombinovat nejen s olovem, ale také se sbirulinem. U vláčecích splávků označených float se vyplatí trochu zmenšit objem hmoty na hlavičce a vytvořit si tak velmi pomalu potápivou variantu.

Přeprava, skladování a další péče

Existuje nespočet speciálních boxů. Kondice volně ložených háčků se s těmi, kterým se dostane lepší péče v podobně zápichu do měkké desky, nedá srovnávat. Deska prostě jasně vítězí. Při koupi doporučuji nešetřit, u levnějších variant začnete mít po čase hroty háčků obalené lepidlem.

Většina hlav nemá žádnou povrchovou úpravu. Nemusíte se však bát stříbrné barvy, ta časem ztmavne. Pokud ale hlavám nebudete poskytovat pravidelnou péči, budete na nich moci pozorovat chemické reakce doslova v přímém přenosu.