Představujeme revír: Labe 30 – 451 033

Řeka Labe se prolíná přes hranici mezi Královéhradeckým a Pardubickým krajem. Jedná se o mimopstruhový revír, který je pro rybáře zajímavý svým rozsahem a rozmanitostí podmínek k rybolovu.

Součástí revíru je nejen hlavní řečiště, ale také Opatovický kanál a písníky, které leží v Pardubickém kraji.

Samotná část řeky, která si nyní vysloužila mou pozornost, je zajímavá nejen svým okolím, ale i různorodou přístupností, výškou břehů, ale i jedinečnou situací, kterou je uměle upravená teploty vody pod místem zaústění odpadní vody z Opatovické elektrárny.

Bližší podmínky výkonu rybářského práva a některá omezení jsou popsána v popisech revíru, které naleznete na všech mediálních výstupech Českého rybářského svazu.

Historické okénko

Labe je naší nejdelší řekou, která odvádí vody z našeho území do Severního moře. Pravdou je, že v délce toku na území ČR se umístila na stupních vítězů na druhém místě za Vltavou a před řekou Moravou.

Pojmenování řekyje pravděpodobně keltské a v původním tvaru znělo Albis což znamenalo „bílá řeka“ nebo „světlá řeka“ podle světlého dna nebo čisté vody v horních úsecích toku. Germáni a Slované následně jméno řeky upravovali a procesem meteze došlo k užívání názvů „Albia“ přes „Elbe“ až po dnešní v našich zemích zažitý název Labe.

Pár zajímavostí z okolí

Panorama a výhledy od řeky nebo do nejbližšího okolí jsou rámovány především zdaleka viditelnou tepelnou elektrárnou Opatovice, jednou z největších mimoúrovňových křižovatek.

Obec Opatovice nad Labem vznikla jako klášterní osada. Její historie začíná rokem 1073, kdy byl založen benediktínský klášter, a od té doby se vyvíjela ve významné centrum regionu.

V období husitských válek byl klášter v roce 1421 dobyt a vypálen a jeho éra skončila. Postupně přešel do světského vlastnictví.

Pozůstatky kláštera převzal husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka (ten, který založil hrad Kunětická hora) a po něm se v 15. a 16. století stali majiteli Pernštejnové, kteří se za období své vlády zasloužili o velký rozkvět a rozvoj regionu.

Vzestup je spjatý s budováním rybniční soustavy, která byla zásobována vodou pomocí uměle vytvořeného vodního díla dlouhého 32 kilometrů.  Opatovický kanál byl budován v letech 1498–1521 především za Viléma z Pernštejna a sloužil k napájení rozsáhlé soustavy 230 rybníků, která byla svého času větší než soustava jihočeských rybníků.

Dále se na cestě podél toku Labe můžeme potkat s obcí Dříteč, která je v současnosti známa golfovým resortem. Nalezneme zde obec Němčice u Pardubic, která je typickou obcí Polabí, historicky spojenou s místním vladyckým rodem a s dochovaným zámkem na místě bývalé středověké tvrze.

Mezi zajímavá místa patří obec Dražkov, kde archeologické vykopávky odhalily osídlení této lokality již v pravěku. Jsou spojeny s tzv. únětickou kulturou a místním nálezem bronzové sekery. Další obec, Lukovna, je dnes sice malá, ale má za sebou bohatou pravěkou historii a unikátní kapitolu v podobě lázeňského provozu.

Závěr představovaného úseku Labe se nachází v obci Kunětice a je orámován vskutku perličkou pro všechny řidiče. Jedná se o železný most se zúženým průjezdným profilem a šířkou pouhé 2 metry.

Na pravém břehu těsně před mostem se v místě bývalého přívozu nachází přístaviště lodní dopravy, odkud se směrem do Pardubic vyplouvá parníkem Arnošt z Pardubic.

Kunětice jsou malebná a historicky významná obec v Polabí, která je neodmyslitelně spjata se svou dominantou, Kunětickou horou a stejnojmenným hradem. Kunětická hora se nad údolím řeky Labe vypíná do výšky 315 m n. m. a jedná se o výrazný osamocený vrch sopečného původu. Tvoří symbol celého Pardubicka.

Na vrcholu kopce byl v roce 1421 husitským vojevůdcem Divišem Bořkem z Miletínka založen hrad, který na významu nabyl za pánů z Pernštejna. Ti jej v 15. a 16. století velkolepě přestavěli do pozdně gotického stylu.

Hrad, kterému se lidově říká Kuňka, je národní kulturní památkou a je populární turistickou destinací. Je známý i z pohádek jako sídlo čaroděje Rumburaka ze seriálu Arabela.

Něco o přístupnosti revíru

Když odmyslím Opatovický kanál a jednotlivé písníky, které jsou relativně dobře dostupné, samotný úsek řeky kromě částí v zastavěných částech obcí, kde se dá k vodě dostat celkem pohodlně, se nachází v polabské nížině mezi poli a přístup ke korytu toku je často pouze po cestách s omezeným přístupem.

Pokud se však k vodě rybář dostane, je odměněn zajímavými místy s vysokými břehy, často s břehovým doprovodem i stromy padlými do vody.

Přeji všem, kteří zavítají na svých rybářských výpravách do Polabí a jejich obzor bude v daném okamžiku rámovat Kuňka nebo obrysy Opatovické elektrárny a do řádky revíru vyplní číslo 451 033, aby byli odměněni za svou snahu dobrodružstvím i rybářským úlovkem, ať už to bude na písníkách, kanále nebo „bílé řece“. Jsem si jistý, že se na břehy této řeky během našich návštěv revírů ČRS ještě vrátíme.

Petrův zdar!