Praxe

Už jste to viděli? Rybář přijde k vodě, otevře kufr, chvilku něco ladí a najednou se nad hladinou objeví dálkově řízené vznášedlo, které létá nad vodou sem a tam. Rybář pozoruje monitor a vyhodnocuje situaci.

Když jsem před zhruba pěti lety prvně navázal háček přímo na vlasec, na něj napíchl smačka a celou sestavu zakončenou olůvkem dvacítkou poslal mezi potopenou suť, ve větší úspěch jsem nevěřil. Domníval jsem se, že dravec vzhledem k napnutému návazci nebude mít dost prostoru (a ani času) nástrahu pozřít dostatečně hluboko. Další jasné nevýhody jsem viděl v jakési neohrabanosti a svázanosti celé sestavy.

Není na světě rybář, který by seděl nad „hluchými“ a „slepými“ pruty a nepřemýšlel by, jak změnit situaci k lepšímu. A že podobných chvilek je!

Tento měsíc patří zcela určitě k jednomu z nejlepších z celého roku. Všechny druhy ryb jsou aktivní, a navíc se pomalu začínají cpát na zimu. Zásadní vliv na braní má pochopitelně vývoj počasí. Někdy bývá začátek září teplejší než srpen, jindy se naopak citelně ochladí. Kromě kaprů se dají úspěšně lovit i dravé ryby. Škoda jen, že v září už končí doba lovu ve 22 hodin.

Každý rok před začátkem rybářské sezony, v jejím průběhu i na jejím konci přemýšlíme o rybářských výjezdech a naše vycházky k vodě plánujeme. Plány však následně narážejí na realitu, která je od nich vzdálená. Přemýšlet o týdenních i delších výpravách za kapry je sice hezké, ale možností pod vlivem různých objektivních okolností bývá méně. Naučil jsem se tedy své rybářské výjezdy dlouhodobě neplánovat a každý okamžik, který strávím na rybách, si užívám s tím, že se přece věnuji svému milovanému koníčku.

Když se mě lidé ptají, které tři měsíce rybářského roku mám nejraději, odpovídám bez zaváhání: „Čtvrtletí, které začíná srpnem.“ V srpnu máme poslední příležitost pokusit se o úlovek většího úhoře či potočáka. Nádherné chvíle u tekoucích vod můžeme zažít při chytání tloušťů na ovoce.

Ne, nezbláznil jsem se! I když je titulek prapodivný, je naprosto přesný. Rybářovo krmítko od počátku bylo nositelem návnady, která měla přilákat rybu. Na tom se po desítkách let nic nezměnilo a rybáři i dnes krmítka „futrují“. Ale proč tedy krmítko bez návnady?

Kdysi, to už bylo na konci prázdnin, stojím uprostřed řeky a pomalu brodím proti proudu. Voda je hodně nízká. Dlouho nepršelo a v nejhlubších místech mám nejvíce tak do půli stehen. Pro lov tloušťů je to tady ideální stav a já ho hodlám využít, protože předpověď říká, že bude pršet, a to hodně, což tady znamená vyšší a kalnou vodu, takže s tloušti by byl na chvíli konec.

Kdysi jsem narazil na pěkného tlouště na malé říčce v poměrně zarostlém úseku, kam mnoho rybářů nechodí. Vysoká tráva na břehu, nízké, ale pořádně husté vrbové houští docela slušně znemožňují přístup k vodě. Úsek pod místem i nad ním je hodně frekventovaný, a tak si dovedete představit, že tu mnoho ryb není, anebo není snadné je chytit.

Když tak přemýšlím, kterou rybu z řeky mám nejraději, hodně váhám, protože všechny říční druhy chytám hodně rád, a tak raději řeknu něco o té, s níž se potkávám třeba při lovu přívlačí nejčastěji. Je to jelec tloušť.

Dobrodružství s dropshotem na lovištích, kde rybařím, trvá už několik let. Každým rokem odhaluji stále širší možnosti, jak využít různá vybavení i nástrahy a návnady. Dnes krátce pojednám o vybavení, které používám na jemný spinning.

Dravce nejraději lovím přívlačí. Je to pro mě odpočinková a relaxační záležitost. Občas se nějaká ta ryba i splete, a tak se člověk vrací domů spokojený a dobře naladěný. Přívlač a lov na umělé nástrahy má své kouzlo, ale kdybych měl srovnat účinnost s lovem na živou nástrahu, asi by neměla šanci se jí vyrovnat. I když záleží na tom, jak by se rybář k lovu postavil.

Tuto rybu si s jinou nesplete ani rybářský analfabet. Je ověnčená aurou tajemna, za kterou může její vesměs noční život i dnes už sice notoricky známý, přesto pořád fascinující rozmnožovací rituál, který se odehrává v dalekém Sargasovém moři v hloubce několika set metrů.

O předkrmování a jeho kouzlu už bylo napsáno dost, ale opakování je matka moudrosti! Navíc v našich řadách vyrůstají další mladí kapraři, pro které mohou být tyto řádky prospěšné.

Červenec bývá zpravidla nejteplejším měsícem roku. Ryby vyhledávají stanoviště v chladnější, dobře prokysličené vodě. A krmí se ponejvíce v časných ranních a pozdějších večerních hodinách. Chceme-li být při rybolovu úspěšní, musíme se tomu přizpůsobit.