Praxe

Léto je období, kdy skoro každý z nás nahodil o prázdninách poprvé v životě svou pytlačku a pak s planoucíma ušima dosmýkal na břeh svou první rybu – plotičku, ouklej, karáska. A věřím, že tohle „poprvé“ v nás zanechalo nesmazatelnou stopu, a proto je pro nás letní rybolov trochu o něčem jiném než jindy.

Chytat cíleně kapry na mimopstruhových vodách s muškařským vybavením se možná bude někomu zdát nemístné. K muškaření přece patří pstruhové revíry plné pstruhů, sivenů, duháků a lipanů, nebo pstruhové stojaté vody, kam se nasazují pstruzi duhoví a siveni.

Patří mezi naše nejoblíbenější kaprovité ryby. Jeho obliba je dána nejen jeho poněkud tajemným způsobem života, ale také tím, že spokojeně obývá kdejakou louži. Ve schopnosti přežití je přeborník. Jedinou další rybou s podobně tuhým kořínkem je karas stříbřitý.

Letní lovy část rybářů zbožňuje a část zatracuje. Ti první na nich oceňují příznivé teploty (a to i v nočních hodinách), možnost se koupat vedle nahozených prutů, nebo je zároveň pojmou jako rodinnou dovolenou, což jindy než o prázdninách nelze. Ti druzí zase hořekují nad přeplněnými břehy, vodami plnými rekreantů a často až nesnesitelným horkem, před kterým se mnohde není kam schovat. Každý na to má prostě jiný náhled. V tomto článku se pokusím poradit, jak v tomto specifickém období uspět.

Málo používaná, a přitom výborná metoda je lov štik s balónkem. Na údolních nádržích, jezerech a podobně rozlehlých revírech, kde není povolen lov z loďky, nastává problém dostat nástrahu do štičího teritoria. Dravci se stahují za rybičkami na volnou vodu.

Jako malý kluk jsem doslova hltal román Jaromíra Tejčky Příběhy štiky. S přivřenýma očima jsem si pak u vody představoval, jak se obrovská štika blíží k mojí nástraze. Kačena s hlasitým mlasknutím zmizí a začne vysněný souboj.

Někteří ze zkušených rybářů tvrdí, že kupříkladu štiku či okouna uloví klidně i na uzávěr od piva, druzí ale zvolené barvě nástrahy přikládají velký význam.

Neocenitelní, flexibilní a výkonní pomocníci. Přesto jsou průběžné splávky valnou částí rybářské obce přehlíženy. Za tímto nezájmem stojí ve většině případů dva faktory: neznalost a špatná zkušenost, popřípadě kombinace obou.

Neocenitelní, flexibilní a výkonní pomocníci. Přesto jsou průběžné splávky valnou částí rybářské obce přehlíženy. Za tímto nezájmem stojí ve většině případů dva faktory: neznalost a špatná zkušenost, popřípadě kombinace obou.

Někdy ulovíme velkou rybu, kterou bychom chtěli vyudit vcelku. Ale ouha. Zjistíme, že se do naší udírny nevejde! Jedná se sice jen o několik centimetrů, ale o to větší máme zlost. Týká se to hlavně úhořů. Poradil jsem si s tím, posuďte sami.

V minulosti býval bolen vzácnou rybou a chyběla i dokonalá rybářská výzbroj, která by tuto ostražitou rybu pomohla přelstít. Dnes máme obojí. Boleni obývají řeky, jezera i údolní nádrže a daří se jim velmi dobře. Úlovky v délce 60–80 cm už nejsou žádnou vzácností.

V minulém díle jsme si řekli, jaké výhody skýtá rybaření na velkých vodních plochách. Popsali jsme si vhodné vybavení do lodi. Dnes si povíme, jak vnadit, jaké montáže používat.

Menší a středně velké vody jsou podle mě optimální variantou pro brzké jarní období. Nyní se podíváme na rozsáhlé vodní plochy, jako jsou jezera, ÚN a jiné obrovské revíry. Mnohé jsou v brzkém jaře ještě málo produktivní, ale právě koncem jara a počátkem léta začínají naplno ukazovat svůj potenciál.

Rok s rokem se sešel a čas lovu dravých ryb je tady. Plány a taktiky připravované celý půlrok konečně najdou svoje uplatnění v praxi. V době hájení bylo dost času na doplnění výzbroje. Asi největší ztráty přicházejí v podobě utrhaných třpytek a wobblerů. Rybářské firmy navíc chrlí jednu novinku za druhou – a kdo je nekoupí, nemá šanci na úspěch. Zkušení rybáři se však jen tak lehce ošálit nedají… Módním výstřelkům příliš nevěří a drží se osvědčených modelů.

Množství úlovků na řece Labi se rok od roku zvyšuje a dalo by se docela směle prohlásit, že nyní je zde ulovení sumce přívlačí vcelku běžnou záležitostí.