Články

Náš koníček je spojený s pobytem v přírodě, při kterém se nevyhneme ani přímému kontaktu s místními živočichy. Ti z hmyzí říše umí být pěkné nepříjemní. Na které bychom si měli dávat pozor?

Chytání ryb se splávkem – na plavanou – je nejklukovštější způsob lovení ryb. Vrací nás do dětství. Dnes už pro mladou generaci neuvěřitelný způsob chytání na ohnutý špendlík a husí brk byl pro někdejší kluky běžný. Ti šťastnější, kteří někde vyloudili vlasec – saturnu a háček s protihrotem byli králové řek a rybníků.

Možná jste se i vy střetli někde u vody nebo v hospodě s nešťastníkem, který by se chtěl věnovat sportovnímu rybolovu. Bohužel mu ale u vody vadí vše, co leze, létá nebo bzučí. Uvědomuju si, že ne všichni se musí nadchnout pro každého brouka, motýla nebo jinou žoužel, jako třeba já, ale rovněž nechápu hysterické reakce při střetnutí s „kdejakou havětí“.

Zanzibar je souostroví na východě Afriky v Indickém oceánu. Z historického hlediska je známé jako centrum obchodu s otroky především pro arabské sultány. Obchod s otroky sice skončil zákazem v roce 1872, ale ilegálně existoval ještě do roku 1918

Karas má chuťově dobré maso, vhodné jsou ryby delší 30 cm. Filety se musí ale na několik dnů naložit. Podobně jde připravit salát z větších cejnů.

Kdo jednou začne chytat na vlastnoručně uvázané mušky a začne se mu u vody dařit, je lapen. Dokud mu pak budou oči a ruce sloužit, bude vázat jako zběsilý. S vědomím, že vlastní mušku nic nenahradí.

Tropická ryba ostenec, která je známá svou agresivitou, se na sociálních sítí stala hitem. Pomohla jí k tomu tlama, která vypadá jako lidská ústa.

Jde o peruánský národní pokrm připravovaný ze syrových ryb, nejčastěji z tresky nebo halibuta, může být však i jiná bělomasá ryba. Ve Střední i Jižní Americe existuje mnoho variant tohoto pokrmu.

Takzvané magické datum 16. 4. je již zase dlouho za námi a já se v různých rybářských periodikách opět dočítám o skvělých zážitcích rybářských kolegů, kteří vyprávějí, jak si v druhé půlce dubna a na začátku května skvěle zachytali.

Mezi nenápadné druhy ryb, které zajímají rybáře obyčejně jenom tehdy, když shání vhodnou nástrahu na lov dravých ryb, patří i hrouzci. Na pečené „grundle“, oblíbené labužníky ještě za první republiky, si snad už nevzpomene nikdo. Na rozdíl od rybářů mají s hrouzky ichtyologové letité patálie, které, jak se zdá, ještě neskončily.

Candát trochu jinak. Většina z vás zná určitě kuře z KFC, co když se tak udělá ryba? Vznikne velmi zajímavé a chutné jídlo.

Kolikrát v životě se vám povede úlovek sumce přes dva metry? Ivo Zbořil si celý souboj dokonce natočil.

Boleni jsou rychlí, velice opatrní dravci. Přestože jsou hojně rozšířeni snad ve všech typech vod, pstruhová pásma nevyjímaje, jejich lovu se z velmi početné rybářské obce věnuje jen zlomek kolegů. Přitom přelstít tyto stříbrné rychlíky při dodržení několika málo zásad není nikterak složité. Množství ulovených bolenů se dá srovnávat snad jen s okouny, když takzvaně trefíte jejich den.

V minulém díle se nám podařilo ulovit krásného tlouště na pstruhovém potoce. Úspěšnou nástrahou byl wobbler, to však není jediná nástraha, který na stříbrná torpéda platí.

Pokud vás už nebaví klasické recepty, určitě se nebojte vyzkoušet tento. Oblíbí si ho i lidé, kteří kapra příliš často nejedí! Pokud jste i vášnivými houbaři, můžete žampiony vyměnit za hříbky.