Články

Příkladů na známé úsloví „cítí se jako ryba ve vodě“, by každý z nás mohl uvést snad tisíc, obrazně řečeno pro každý rybí druh alespoň jeden. Skutečně u ryb téměř absolutně převládají druhy, které bez rodného živlu – vody, vydrží pouze krátkou dobu. Většinou několik minut, výjimečně odolné druhy pak i několik hodin. Limitujícím faktorem, který rybám primárně neumožňuje delší pobyt na souši je jejich způsob dýchání pomocí žáber.

Duben mám rád. Sluníčko začíná hřát a příroda se konečně probouzí ze zimního spánku. Mezi známé jarní labužníky patří i úhoř říční, tajemný tulák.

Ustálený český název nemá. Je také nazýván keříčkovec jihoafrický, sumeček africký, popřípadě jen keříčkovec, Clarias. Ryba je podobná našemu původnímu druhu sumci velkému.

Už tradičně 16. dubna začíná pstruhová sezona a milovníci kropenatých elegánů se už nemohou dočkat. Toužebně listují kalendářem, dovazují nové nebo chybějící vzory mušek a kontrolují své rotačky, twistery či miniaturní wobblery, prostě zahájení už klepe na dveře!

V dubnu si vyzkoušíme připravit netradičním způsobem tradičního kapra.

Nutriční požadavky ryb, trávení potravy a jejich růst jsou značně odlišné ve srovnání s vývojově vyššími obratlovci. Ryby středních a severních zeměpisných šířek se živí převážně lehce stravitelnou bílkovinnou potravou živočišného původu, tedy zooplanktonem, zoobentosem (larvy vodního hmyzu) a rybami.

Na začátku nové sezony každoročně plánuji, kde a jaké šupinaté potvůrky budu chytat. Většina tutových nápadů pochopitelně během roku vyšumí do ztracena. Největším nepřítelem je čas, ten neúprosný požírač geniálních myšlenek a rozhodnutí.

Pstruh obecný (forma potoční) je naše původní lososovitá ryba vyskytující se v tocích ležících ve vyšší nadmořské výšce, jako jsou horské potoky a bystřiny. V posledních letech je tato ryba na ústupu.

Amur je bezpochyby nejoblíbenějším rybím migrantem. Nepůvodní druh z čeledi kaprovitých byl do našich vod přivezen z Ruska v roce 1961. Do sportovních revírů se začal vysazovat začátkem 70. let a rybáři si jej rychle oblíbili.

Tentokrát se zastavíme na Apeninském poloostrově, kde pobývají Italové pověstní svou lehkou kuchyní.

I ve Španělsku má rybaření samozřejmě svá pravidla, která je nutné dodržovat. A jako u nás, pokud je nebudete dodržovat, zaplatíte. Tak to zkrátka je.

Nejen lidé, ale i věci mají své osudy a je věčná škoda, že nemohou vyprávět. Pojďme se do minulosti vracet. Třeba do doby, kdy naviják, prut nebo korkový splávek, sloužily svému páníčkovi klidně i celý život.

Pojmem welfare (pohodou zvířat) se odborníci začali zabývat asi v 60. letech minulého století. U ryb se tato problematika začala řešit zhruba na začátku nového tisíciletí, kdy na toto téma vzniklo několik zajímavých knih.

Tentokrát zamíříme do Maďarska, takže si připravte červenou papriku. Sladkou i pálivou.

Lín obecný (Tinca tinca) se řadí k našim původním druhům patřícím do tzv. kaprovitých ryb. Tato skupina se vyznačuje požerákovými zuby, kterými rozmělňuje přijatou potravu. Zuby jsou uloženy v hlavě těsně před vstupem do střevní rozšířeniny. Lína najdeme v podstatě po celé Evropě (až po Ural). A jen někteří rybáři vědí, že ho mohou ulovit i na jihu Švédska.