Články

Parazitický sumeček napadající člověka? Titulek spíš pro bulvár, řekne si řada z vás… No, skutečně se nejedná o žádnou novinářskou kachnu, ani žádné scifi, ale o reálnou rybku z tropických vod Jižní Ameriky.

Kromě chemických prostředků používaných běžně v boji proti přenašečům plasmodií malárie – komárům rodu anofeles, se na mnoha místech zamořených touto chorobou uplatnily drobné živorodé rybky, především živorodka komáří – gambusie, ale i běžné paví očko – gupka.

Sedím se svými rybářskými kolegy v útulné restauraci na břehu jezera Zvornik na srbské straně a popíjím vychlazený chmelový nápoj. Dívám se na druhou stranu vodní hladiny, která patří Bosně a Hercegovině. Mešity a minarety jasně a nepřehlédnutelně prezentují muslimskou kulturu.

Mezi dioxiny řadíme dvě skupiny látek (polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF)), které jsou si blízké strukturou i vlastnostmi. Celková počet dioxinů je odhadovaný na dvě stě. Po včerejší zprávě o úniku těchto látek v Klatovech jsme zjišťovali, jaké riziko nám při konzumaci ryb ze zasažených oblastí hrozí.

V noci ze 7. na 8. října unikla do Drnovského potoka nebezpečná látka určená k moření dřeva. Látka se do vodní soustavy rozšířila z blíže nespecifikovaného areálu v Klatovech. Drnovský potok vtéká do řeky Úhlavy, ta následně do Berounky. Povodí Vltavy a. s. upozorňuje, že látka je v tak vysoké koncentraci, že by se lidé v Berounce neměli koupat a neměli by ji používat ani k zalévání nebo napájení dobytka. Doporučuje dokonce, aby rybáři všechny ulovené ryby pustili zpět. Mohou být totiž zdraví škodlivé!

Ouklejka pruhovaná patří v našich řekách a potocích k nenápadným druhům. Ještě stále si ji někteří rybáři pletou s ouklejí obecnou, tím se ale nechci zabývat. Na rozdíl od široce rozšířené oukleje, běžné jak v tekoucích, tak i stojatých vodách, žije ouklejka hlavně v parmovém a lipanovém pásmu.

Úředníci v americké Georgii vydali nařízení, které přikazuje všem rybářům zabít rybu zvanou hadohlavec. Tato ryba pochází z Číny a je pro americké vody velkým nebezpečím.

Štítovek můžeme v české krajině potkat mnoho druhů. Dnes se podíváme na ty, které můžete potkat na svých výpravách podél vody.

Celý měsíc sedávám u vody a čekám na první záběr pořádného kapra. Po každém sezení odcházím domů bez jediné jízdy. Kde je chyba? Udice mám vyladěné perfektně. Místo je léty prověřené, o velké ryby tu nouze není. Přesto jsem neúspěšný.

Richard Walden sdílel na facebooku tvora, kterého vyplavilo moře na pobřeží severního Devonu v Anglii. Objekt je 3 metry dlouhý a o jeho původu se vedou spory.

Proč hned zaseknout? Nástrahy teď pustíme k vodě, ale pár návnad bychom měli: do mokra, do zimy i do tepla. Co třeba boty, ve kterých máš nohy v suchu, i když na břehu už dávno padla rosa? Nebo zateplené kapsáče, ve kterých můžeš chytat celou noc? A co teprve bunda z bavlněného plátna s odepínací vestou?

My, lidé, jsme zvyklí jako hlavní smysl orientace používat zrak, ostatní smysly zůstávají v oblasti vnímání v pozadí. Pro ryby však zrak ani zdaleka nepředstavuje jediný důležitý smysl pro orientaci v prostoru. A pro mnohé je vysloveně upozaděný.

Velmi nás těší každý váš dopis, který dorazí do redakce. O to víc, když reaguje na aktuální číslo časopisu. Jsme rádi, že si najdete čas a napíšete nám vaše postřehy a příběhy od vody. Třeba jako pan Morávek o nevšedním zážitku s užovkou.

I když mám obecně raději velké, rozsáhlé vody, které v sobě skrývají větší tajemno a větší možnosti překvapení, sezonu v naprosté většině začínám na menších nebo středně velkých vodách.

V polovině října loňského roku jsme s kamarádem Oldou naplánovali víkendovou výpravu k našemu srdečnímu Labi. Na kapry, které lovíme přes patnáct let. A také posedět v nádherné podzimní přírodě. Navíc jsem slavil narozeniny.