Čeleď: kaprovití
Případná záměna by mohla přicházet v úvahu maximálně s nepůvodní střevličkou východní.
Díky zlepšení kvality vody se v posledních letech její početnost zvyšuje a běžně probíhá i úspěšný přirozený výtěr.
Dává přednost čistým, bohatě okysličeným vodám pstruhového a lipanového pásma.
Vyskytuje se v horských a podhorských tocích, místy i v nížinných.
Byla potvrzena i v některých čistých průtočných rybnících.
Střevle se zdržují v hejnu v tůňkách a místech mimo hlavní proud toku.
Za potravu jim slouží larvy pakomárů, pošvatek, muchniček, v méně proudivých vodách i korýši a řasy.
V potravě nekonkurují pstruhovi, protože loví potravu tak malé velikosti, kterou pstruh nevyužívá.
V době tření vykonávají střevle krátké třecí migrace, ve větších tocích se tak děje především podél břehů.
V nebezpečí se bleskurychle ukrývají pod břeh a za kameny.
Třou se v dubnu až červenci v závislosti na poloze lokality při teplotě vody nad 15 °C.
Střevle je celoročně hájená, je chráněná jako ohrožený druh. Je důležitým indikátorem čistoty vodního prostředí a důležitým článkem potravního řetězce pstruhových vod.
Náhodně se dá ulovit na malé umělé mušky při lovu lososovitých ryb, někdy se uloví při plavané na drobné živočišné nástrahy.
Členskou známku Českého rybářského svazu (ČRS) je nutné uhradit nejpozději do 30. dubna příslušného kalendářního roku.
