Střevle potoční

Poznávací znaky

• Drobná rybka s protáhlým vřetenovitým tělem.
• Má velmi malé šupiny, hřbetní ploutev je posunutá mírně dozadu.
• Všechny ploutve kromě hřbetní jsou zaoblené. Také ocasní ploutev má zaoblené laloky.
• Zbarvení je velmi proměnlivé.
• Mimo dobu tření je hřbet hnědozelený nebo olivově zelený, boky světle zelené se zlatavým leskem.
• Hřbet i boky jsou pokryté drobnými tmavými skvrnami, které se někdy slévají v podélný pás nebo tvoří několik pruhů.
• Břicho je bělavé až nažloutlé.
• Mlíčáci jsou zbarvení pestřeji než jikernačky, a to i mimo období tření.
• Při tření jsou jikernačky na hřbetě hnědé, od špičky rypce k bázi ocasní ploutve probíhá tmavý hnědý nebo i namodralý pás, často přerušovaný, někdy zcela rozdělený na jednotlivé skvrnky.
• Mlíčáci jsou v tuto dobu výrazně pestřejší, převládá u nich sytě černá, červená a zelená barva a mají bělavou třecí vyrážku nejvíce patrnou na hlavě.

Případná záměna by mohla přicházet v úvahu maximálně s nepůvodní střevličkou východní.

Střevlička východní
kaprovití (nové zařazení do čeledě Gobionidae – hrouzkovití)

Díky zlepšení kvality vody se v posledních letech její početnost zvyšuje a běžně probíhá i úspěšný přirozený výtěr.

Dává přednost čistým, bohatě okysličeným vodám pstruhového a lipanového pásma.

Vyskytuje se v horských a podhorských tocích, místy i v nížinných.

Byla potvrzena i v některých čistých průtočných rybnících.

Střevle se zdržují v hejnu v tůňkách a místech mimo hlavní proud toku.

Za potravu jim slouží larvy pakomárů, pošvatek, muchniček, v méně proudivých vodách i korýši a řasy.

V potravě nekonkurují pstruhovi, protože loví potravu tak malé velikosti, kterou pstruh nevyužívá.

V době tření vykonávají střevle krátké třecí migrace, ve větších tocích se tak děje především podél břehů.

V nebezpečí se bleskurychle ukrývají pod břeh a za kameny.

Třou se v dubnu až červenci v závislosti na poloze lokality při teplotě vody nad 15 °C.

Střevle je celoročně hájená, je chráněná jako ohrožený druh. Je důležitým indikátorem čistoty vodního prostředí a důležitým článkem potravního řetězce pstruhových vod.

Náhodně se dá ulovit na malé umělé mušky při lovu lososovitých ryb, někdy se uloví při plavané na drobné živočišné nástrahy.