Čeleď: kaprovití
Případná záměna by mohla přicházet v úvahu maximálně s nepůvodní střevličkou východní.
Díky zlepšení kvality vody se v posledních letech její početnost zvyšuje a běžně probíhá i úspěšný přirozený výtěr.
Dává přednost čistým, bohatě okysličeným vodám pstruhového a lipanového pásma.
Vyskytuje se v horských a podhorských tocích, místy i v nížinných.
Byla potvrzena i v některých čistých průtočných rybnících.
Střevle se zdržují v hejnu v tůňkách a místech mimo hlavní proud toku.
Za potravu jim slouží larvy pakomárů, pošvatek, muchniček, v méně proudivých vodách i korýši a řasy.
V potravě nekonkurují pstruhovi, protože loví potravu tak malé velikosti, kterou pstruh nevyužívá.
V době tření vykonávají střevle krátké třecí migrace, ve větších tocích se tak děje především podél břehů.
V nebezpečí se bleskurychle ukrývají pod břeh a za kameny.
Třou se v dubnu až červenci v závislosti na poloze lokality při teplotě vody nad 15 °C.
Střevle je celoročně hájená, je chráněná jako ohrožený druh. Je důležitým indikátorem čistoty vodního prostředí a důležitým článkem potravního řetězce pstruhových vod.
Náhodně se dá ulovit na malé umělé mušky při lovu lososovitých ryb, někdy se uloví při plavané na drobné živočišné nástrahy.
Díky pestrému zbarvení a elegantním křivkám těla by střevle mohla aspirovat na titul miss pidiryba.…
