Ostroretka je typická hejnová ryba.
Hejna ale nejsou stálá, během roku dochází k jejich spojování a rozdělování.
Ostroretka je velmi pohyblivá ryba, i několikrát denně mění místo pobytu.
Za potravou vyjíždí do míst s bohatými řasovými nánosy, které seškrabuje z kamenů ostrými rohovitými rty.
Tím vytváří na kamenech pokrytých řasami typické tmavé pruhy.
Při sběru potravy různě natáčí tělo podle sklonu plochy kamenů,
přičemž se boky těla ve vodě blýskají a prozrazují tak její stanoviště.
Podle šířky rýh zanechaných v povlaku řas lze odhadnout i velikost ryb.
Spolu s nárosty řas požírá ostroretka i larvy hmyzu v nich ukryté.
Pohlavně ostroretka dospívá obvykle ve věku 4–7 let.
Tření probíhá od března do května, nejčastěji v dubnu při teplotách vody 6–10 °C.
Pro ostroretku jsou typické třecí migrace o délce několika stovek
metrů až několika kilometrů s následným masovým shromažďováním ryb na
trdlištích.
Vlastní tření je značně bouřlivé.
Ostroretka je typickou litofilní rybou, která se tře v peřejnatých úsecích se štěrkovitým a kamenitým dnem.
Na trdlišti se objevují nejprve samci, kteří tam zůstávají po celou
dobu tření. Samice se zdržují v úseku pod trdlištěm. Zralá samice
vplouvá na trdliště, kde se k ní přidruží několik samců a celé hejnko
proplouvá trdlištěm proti proudu za bouřlivého zmítání, šplouchání a
vzájemného tření, přičemž dochází k vypouštění pohlavních produktů.
Jikry se přilepují na dno trdliště.
Byl popsán přirozený kříženec ostroretky a plotice.
