Čeleď: kaprovití
Dává přednost rozsáhlejším vodám než karas obecný.
Objevuje se v údolních nádržích a v pomalu tekoucích řekách, pískovnách, ve slepých ramenech řek i v rybnících.
V současné době se objevuje na mnoha místech Čech, Moravy i Slezska.
Na našem území se jedná o nepůvodní druh s invazních charakterem rozšíření.
Žije v hejnech a představuje velmi agresivní druh, který je schopný ostatní druhy vytlačovat a rychle ovládnout stanoviště.
Je to všežravec, který se živí zoobentosem, zooplanktonem, sinicemi, suchozemským náletovým hmyzem, semeny, detritem i úlomky rostlin.
Pohlavní dospělost nastupuje v 1.–2. roce života. Výtěr probíhá obvykle v květnu a červnu při teplotě vody 15–18 °C na rostlinný nebo náhradní substrát.
Po jeho invazi se na našem území po mnoho let vyskytovala pouze samičí populace rozmnožující se tzv. gynogenezí. Jikernačky karasa stříbřitého se třou s mlíčáky jiných kaprovitých ryb, spermie mlíčáka jiného druhu dá ale pouze impulz k vývoji jiker bez vzniku mezidruhových kříženců. Vzniklé potomstvo jsou pouze jikernačky karasa stříbřitého. Až v posledních 20 letech se objevují v populaci i mlíčáci a druh se začíná rozmnožovat obvyklým způsobem.
V rybnících představuje nebezpečnou konkurenci pro produkci kapra a jeho výskyt je nežádoucí i v řádně obhospodařovaných rybářských revírech.
V některých lokalitách se významně podílel na zániku populací karasa obecného i lína obecného.
Na plavanou nebo na položenou s obdobnými nástrahami jako u karasa obecného.
Zdá se, že karas stříbřitý je aktivnější a loví se snáz než karas obecný, který má stejné potravní nároky.
Karas stříbřitý má rád teplejší dny a pošmourné počasí.
Na ochlazení reaguje tím, že přestává brát.
