Hrouzek běloploutvý

(Romanogobio albipinnatus)

Čeleď: kaprovití
(nové zařazení do čeledě gobionidae – hrouzkovití )

Slovensky: Hrúz bieloplútvy

Anglicky: Whitefinned Gudgeon

Německy: Weissflossengründling

Základní údaje

Běžná délka: 7–11 cm

Běžná hmotnost: 4–12 g

Doba hájení: neuvedeno

Trofejní délka: neuvedeno

Trofejní hmotnost: neuvedeno

Poznávací znaky

Hrdlo je holé, bez šupin.
Vousky dosahují svislé čáry spuštěné od zadního okraje oka, někdy mohou být i kratší.
Rypec je krátký.
Břišní ploutve nedosahují k řitní ploutvi.
Ve hřbetní ploutvi bývá obvykle 7 paprsků.
Zbarvení těla je žlutohnědé, na bocích je 8–10 tmavých skvrn, z nichž poslední bývají protaženy souběžně s osou těla.
Postranní čára je vroubena temnými skvrnami podobně jako u ouklejky pruhované, ale méně výrazně.
Šupiny, zejména na hřbetě, jsou temněji vroubeny.
Na hřbetní ploutvi bývá několik tmavých skvrnek, jinak je pigmentace nezřetelná.
Na ocasní ploutvi jsou tmavé skvrny uspořádány do pruhu rovnoběžného s okrajem ploutve.
V porovnání s ostatními druhy hrouzků má světlejší ploutve.

Zaměnitelné druhy

Hrouzek obecný má vyšší tělo a má na ocasní ploutvi nepravidelně rozeseté výrazné tmavé skvrnky, jen s náznakem řad. Má také kratší vousky, které dosahují většinou jen k přednímu okraji oka.
Hrouzek Kesslerův má ve hřbetní ploutvi 8 měkkých rozvětvených paprsků, ostatní druhy hrouzků jich mají 7.
Máme-li k dispozici stejně velké exempláře, je možné rozlišení hrouzka běloploutvého a hrouzka Kesslerova na základě nejmenší výšky těla. Ta činí při vyjádření v % délky těla u hrouzka běloploutvého 30–35 %, u hrouzka Kesslerova kolem 25 %.

Hrouzek Kesslerův

Čeleď: kaprovití
(nové zařazení do čeledě gobionidae – hrouzkovití )

Hrouzek obecný

Čeleď: kaprovití
(nové zařazení do čeledě gobionidae – hrouzkovití )

Parma obecná

Čeleď: kaprovití

Kde rybu najdeme?

Výskyt je znám jen z jižní Moravy z řek Moravy, Dyje a některých jejich přítoků.

Je to bentopelagický druh (vyskytuje se u dna i ve vodním sloupci), jehož biotopem je hlubší voda větších toků se dnem tvrdým, písčitým nebo jílovitým.

Žije v místech se slabším proudem.

Život ryby

Podrobnější údaje vzhledem k vzácnosti jeho výskytu chybějí.

V jeho potravě se objevuje fauna dna (máloštětinatci, korýši, larvy hmyzu) a rozsivky.

Tře se v květnu až červnu.

Kříží se s hrouzkem obecným.

Jak lovit tuto rybu?

Na místech výskytu může být uloven do čeřínku nebo na udici podobným způsobem jako hrouzek obecný.

REKLAMA