Pražští rybáři vysadili do Radotínského a Únětického potoka okolo osm a půl tisíc jiker pstruhů obecných. Zatím jsou umístěny v plovoucích inkubátorech, které je chrání, než vyrostou. Informují o tom na svém webu.
text: Marek Kožušník ve spolupráci s Pavlem Vránou
Jikry ve stadiu očních bodů vložili rybáři do pěti plovoucích inkubačních přístrojů, které jikrám zajišťují ochranu před UV zářením, rybožravými predátory, brání odplavení jiker a díky sítům umožňují dostatečný přívod nečistot zbavené a dobře prokysličené vody, která je podmínkou úspěšné inkubace.
Nepřijdou-li přívalové deště, bývá úspěšnost kulení v plovoucím inkubátoru řádově vyšší než v přírodním štěrkovém trdlišti.
Pstruhy obecné vysazují rybáři z ÚS města Prahy prostřednictvím plovoucích inkubátorů v letošní sezoně 2023 poprvé. „Sledujeme trendy, vyhodnocujeme je a snažíme se aplikovat přístupy, které se jinde osvědčily. Díky Jiřímu Křesinovi z firmy Beleco máme inkubátory i jikry financované z Norských fondů a jedná se tudíž o zarybnění nad rámec standardního zarybňovacího plánu,“ vysvětluje pro iRybářství Pavel Vrána, zástupce rybářského hospodáře ČRS ÚSMP.
Ačkoliv se efekt na jaře vykuleného plůdku neprojeví hned, rybáři věří, že v konečném důsledku přinese své ovoce. Ryby vykulené přímo v toku budou silnější, odolnější a lépe přizpůsobené danému toku, protože zde vyrostly doslova od počátku.
Vysazování se zúčastnilo celkem osm ochotných brigádníků z MO Radotín, MO Dejvice a dalších organizací, kteří pomohli s instalací schránek a transferem jiker. Tím ale jejich práce zdaleka nekončí. V průběhu inkubace bude třeba o jikry pečovat. Až do vykulení pstruhů budou brigádníci vybírat uhynulé jedince, aby nedošlo k rozšíření plísňové infekce, která by mohla snadno ohrozit obsah celé schránky.
Plánuje se rozšíření tohoto projektu i na další toky? Podle Pavla Vrány rozhodně ano. „Podmínkou je zajištění zdrojů – jak finančních, tak lidských. Inkubátory nejsou bezúdržbové – potřebují čistit minimálně jednou týdně. Předně se jedná o odstraňování odumřelých jiker, aby se zabránilo šíření bakterií a plísní na zdravé jikry, ale také o odstraňování kalu, který sedimentuje na dně a stěnách inkubátoru,“ popisuje pro iRybářství.
„V případě zvýšených průtoků je třeba kontrolovat i umístění inkubátoru, aby se zabránilo zbytečnému víření jiker a pronikání vzduchových bublin do inkubátoru. Zatím mohu říci, že jsem mile překvapen zájmem našich členů, kteří dobrovolně nabízejí pomoc s instalací i údržbou inkubátorů,“ dodává Pavel Vrána.
Proč byly vybrány zrovna tyto dva potoky, Únětický a Radotínský? „Z odlovů, statistik i osobní zkušenosti víme, že tyto dva potoky mají vhodné podmínky pro růst pstruhů obecných,“ uvádí dále Pavel Vrána.
Pstruhy obecné berou pražští rybáři dlouhodobě z Vysočiny, z povodí řeky Sázavy. „Při vysazování dlouhodobě spolupracujeme s výzkumnými institucemi. Díky tomu jsme zjistili, že naše potoky vyžadují individuální přístup – někde se vyplatí vysazovat váčkový plůdek, někde ročka, jinde dvouročka,“ doplňuje.
V posledních létech zkoušejí intenzivněji vysazovat také lipany, konkrétně do povodí Kocáby 1 a 2. „Kocába je největším pražským pstruhovým revírem a v minulosti mívala silnou populaci lipanů, uvidíme, zda se nám povede obnovit jejich slávu,“ dodává Pavel Vrána.
Co se týká zarybnění pstruhem duhovým a sivenem americkým, rozšiřují pražští rybáři možnosti jejich lovu také mimo pstruhové revíry. V chladnějších částech roku je vysazují také do spodní Sázavy a nově také do údolní nádrže Drásov, která se vyznačuje velkou hloubkou a kvalitní studenou vodou.
Diskuze k článku (0)