Díky neustále se zvyšujícímu počtu privátních rybníků zažívá znovu objevený způsob rybolovu doslova zlatý věk. Stejně jako se rozrůstá skupina jeho příznivců, přibývá i těch, kteří mají na rybaření pod ledem zcela opačný názor.
text: Jan Stluka
Trochu smutným, ale praxí ověřeným faktem zůstává, že nezodpovědný rybář dokáže na rybníku napáchat více škody než hejno kormoránů a rodina vyder dohromady. Ještě než se zaměříme na konkrétní metody, nástrahy a místa lovu, myslím, že není od věci trochu se zabývat také jakousi morální stránkou dírkařiny.
Pokud vyrážíte na rybník, kde nesmíte úlovek pustit zpět, máte v podstatě jeden zásadní problém vyřešen. V opačném případě by se vám mohly hodit následující postřehy a doporučení…
Pstruh duhový a siven americký tvoří více než 60 % všech úlovků. Tito tečkovaní krasavci neztrácejí ve čtyřstupňové vodě nic ze své bojovnosti a vytrvalosti, proto se vám je málokdy podaří vyháčkovat už v dírce. Háčky bez protihrotu na tomto tvrzení nic nemění. Jakmile vám tedy bojující ryba vyskočí na led, raději si dopřejte chutnou večeři než pocit rádoby sportovce.
Každý rok provozovatelé revírů na jaře vytahají neskutečné počty mrtvých ryb, které zahynuly rukama ortodoxních pouštěčů. Toto smutné memento se dá občas spařit i díky oblevě, která zprůhlední led. Věřte, že pohled na přimrzlá bílá břicha není nijak pěkný.
Okoun, lín, cejn, perlín i plotice se díky relativně malé velikosti i velmi zpomalenému metabolizmu dají za pomoci delšího peánu pustit, aniž by se ryby dotkly mrazivého povrchu. Možnost zranění způsobeného bojem zůstává spíše v teoretické než praktické rovině.
Ty, kterým ve výčtu schází štika a jeseter, bohužel zklamu. Jejich lovu se záměrně vyhýbám. Pro mě jsou příliš velcí a vzácní, než abych je vystavoval pobytu na mrazu, který možná přežijí, ale spíše ne. Mnozí by mi určitě argumentovali, že s podložkou a trochou zkušenosti se nemůže nic zlého stát.
Sice netuším, jak může zmrzlá pogumovaná textilie zabránit umrzání ryby, nebo čím chrání její kůži, přesto nezatracuji ty, kteří kvůli fotce vystavují zubatá i nosatá stvoření pobytu na vzduchu, který má třeba minus deset.
Bezpečnost je málokdy zmiňované, přesto důležité téma. Otvory vytvořené vrtáky představují spíše nepříjemnost než hrozbu. To samé se ale nedá tvrdit o kráterech vytvořených motorovou pilou. Ledový výsek postavený vedle lovného místa může nově příchozímu zachránit nejen nohy, ale odvrátit i nepříjemnou koupel.
Přestože existuje mnoho teorií, kdy, jak a s čím lovit, úspěšnost i pohodu zimní vycházky nejvíce ovlivníte výběrem lokality. Ta by vždy měla mít zákonem přidělenou výjimku. Doporučuji si tento fakt ještě před zahájením lovu ověřit. Vyhnete se tak poměrně vleklým nepříjemnostem. Pravidelné vysazování je další, neméně důležitý, faktor. Ani nejlepší nástrahy světa neumí přesvědčit k záběru rybu, která tam není.
Vlastní lov není nijak složitý. Plavaná a vertikální přívlač se dají označit za dvě metody, které přinášejí maximální výsledky s minimálním úsilím. K prvně jmenované raději používejte menší průběžné splávky, ideálně s dolním vedením, v rozpětí 1–3 g.
Velikost háčku stejně jako jindy přizpůsobte velikosti nástrahy a síle vlasce. Co se přívlače týče, jasný prim mají jakékoliv gumové nástrahy v menších velkostech, navlečené buď na klasických, spíše menších hlavičkách, nebo nastražené pouze na háčku, nad který přicvaknete broček.
Pomůcky, které zpříjemní lov
Stojánky, relativně levní pomocníci, kteří zabraňují neustálému přimrzání vlasců i navijáků k ledu… Hranol polystyrenu či pruh papírového kartonu poměrně dobře izoluje vaše nohy od chladu… Naběračky s otvory, akvarijní síťky nebo malá síta – všechny se dají použít při vybírání ledové tříště i k vylovení rybek z konve.
Nástrahy, které bodují
Z těch přirozených jsou to bezesporu bílí červi. Chytnete na ně valnou část všech v zimě aktivních ryb. Poměrně slušně bodují i měkčené pelety nebo klasické pečivo nastražené v menších soustech. Hnojní žížaly chutnají spíše okounům, ploticím a cejnům než pstruhům. Neznamená to ale, že na ně tečkované krasavce nechytnete.
Umělým lákadlům dominují navoněné nymfy. Nechci spekulovat, jak daleko jsou barvy pod ledovým a často zasněženým příkrovem vidět, ale fialová s oranžovou bodují nejvíce. Pomyslné druhé místo na žebříčku oblíbenosti patří bílým twisterům. Smačky, umělé patenty či jiné výtvory můžete také použít.
Čemu je lepší se vyhnout
Vícenávazcové sestavy nejsou při lovu na dírkách vhodné. Ubydou vám nepříjemné motanice a nebudete přicházet o ryby, jakmile se jeden z návazců zachytí o okraj dírky… Vyhněte se i prudkým pohybům při oživování umělých lákadel…
Vodní sloupec se vyplatí prolovit celý, ale s delšími pauzami, kdy nástraha ve vodě jen mírně levituje… Velké dávky krmení šupináče k větší aktivitě nepřimějí. Mnohem více se vyplatí změnit místo, popřípadě jen zaklepat na okraj ledu.
Může se hodit
Nebojte se vrtat i několik otvorů relativně blízko sebe. Mnohdy taháte jednu rybu za druhou a kolegovi, sedícímu půl metru od vás, nepřijde ani záběr. Na neznámé vodě se vždy vyplatí lovit v blízkosti stavidel, hrází, přítoků, či ostrovů. Pokud vám místní lovci doporučí určitá místa, vyzkoušejte je, i když se vám třeba na první pohled nelíbí.
Diskuze k článku (0)