V tomto a v několika následujících článcích se budeme zabývat rybími smysly, které jsou u ryb velmi dobře vyvinuty a vyznačují se selektivností (výběrovostí). To znamená, že jsou speciálně přizpůsobeny na přijímání různých fyzikálních a chemických podnětů z vnějšího prostředí.
text: Petr Spurný
Smysly umožňují rybám orientaci v prostředí, vyhledávání potravy, zjišťování nebezpečí a hrají také důležitou roli při rozmnožování. U ryb rozeznáváme smyslové ústrojí zrakové, statoakustické (rovnovážně sluchové), čichové, chuťové, hmatové a postranní čáry (unikátní smyslový orgán označovaný za šestý rybí smysl, který u jiných obratlovců nenajdeme). U některých rybích druhů navíc jako smyslový orgán částečně funguje také plynový měchýř.
Jak dobře ryby vidí? To záleží zejména na druhu ryby a s ním spojeným způsobem života, především na způsobu potravní orientace. Některé rybí druhy vidí výborně, jiné špatně a některé jsou dokonce slepé. Zrakové schopnosti rybího druhu signalizuje především velikost očí. Velké oči mají rybí druhy s denní aktivitou, které získávají potravu především na základě zrakových vjemů.
Takovým typickým vizuálním dravcem je z našich druhů určitě štika, potom také okoun, candát, bolen a lososovité druhy. Zvláště důležitou roli hraje zrak při vyhledávání a příjmu potravy u ryb živících se planktonem (tzv. planktonofágové), jako jsou například síhové.
Malé oči naopak nalézáme spíše u druhů s noční aktivitou nebo u druhů žijících v trvale zakalených vodách, které využívají k potravní orientaci převážně velmi dobře vyvinutý čich. Z našich druhů to jsou například úhoř, sumec nebo mník. Viditelnost ve vodním prostředí je obecně podstatně horší než v atmosférickém.
Uvádí se, že ryby s výborným zrakem vidí dobře do vzdálenosti 5 metrů, maximálně do 10 metrů. U těchto ryb zrak dobře registruje pohyb v prostředí, rozlišuje tvary předmětů a spolehlivě rozeznává barvy, dokonce i odstíny jedné barvy (dříve panoval názor, že ryby nemají schopnost barevného vidění). Ryby ale dokonce vidí i část ultrafialového a infračerveného spektra.
Protože rybí oči jsou zaostřeny díky jejich kulaté čočce na krátkou vzdálenost, často se v odborné literatuře uvádí, že na vzduchu ryby nevidí vůbec nebo velice špatně. Myslím si, že to rozhodně neplatí obecně. Například pstruzi žijící v čistých vodách jsou schopni výskokem nad hladinu neomylně uchvátit letící hmyz, anebo bleskově zmizet v úkrytu, když zaznamenají na břehu rybářovu postavu.
A to i tehdy, aniž by její stín dopadl na hladinu. To zkušení pstruhaři velmi dobře znají, takže se snaží pohybovat při lovu velmi nenápadně. Na hodně prochytávaných mělkých úsecích někdy dokonce nahazují vkleče, aby si ryby nevyplašili.
Vidí ryby trojrozměrně? A barevně? Z čeho se skládá rybí oko? Proč je pro rybáře důležité, aby znal výhody i omezení rybího zraku? Které druhy ryb dobře vidí ve vzduchu? Proč mají některé druhy ryb oko rozdělené přepážkou na dvě části? Které ryby oči skoro nepotřebují?
Nové číslo časopisu Rybářství je v prodeji od začátku září.
Objednat si ho od 1. září můžete také v našem e-shopu.
Pokud ještě nemáte předplatné časopisu Rybářství, můžete si ho zařídit zde.
Diskuze k článku (0)