Světová produkce rybolovu a akvakultury tvoří víc než 150 milionů tun mořských a sladkovodních ryb a jiných vodních živočichů. Z tohoto množství připadá zhruba 80 % ve prospěch ryb mořských a 20 % ryb sladkovodních.  Nejvíce ryb se vyloví ve státech jako je Čína, Peru, Chile, Japonsko, Indie a Rusko.

text: Petr Svatek

Zajímavé jsou i údaje o konzumu ryb v různých státech, roční spotřeba na osobu je v různých státech velmi rozdílná. Například v Japonsku je to přes 60 kg, na Islandu až 90 kg, v Rakousku a Německu 10 až 14 kg, ve státech Evropské unie pak zhruba 20 kg.

Češi konzumují přibližně 5 kg sladkovodních a mořských ryb za rok. Přitom jsme rybníkářkou velmocí, za rok vyprodukujeme zhruba 20 tisíc tun ryb s převahou kapra (88 %), zbytek připadá na býložravé ryby (amur, tolstolobik) a ryby dravé (štika, candát, lososovité ryby aj.). Další necelé 4 tisíce tun ryb odlovíme rybolovem na prut.

Budou oceány a moře bezedné?

To je otázka pro budoucí generace. Pokud ale budeme v mořském rybolovu pokračovat i nadále stejnou rychlostí a ve stejném množství, lze s jistotou říci, že tento kontrolovaně nekontrolovaný odlov ryb bez dané reintrodukce nebude pro mořský ekosystém únosný.

Zde by měl (a už začíná) nastupovat umělý chov: v klecích, recirkulačních zařízeních, nádržích, sádkách či rybnících. Naštěstí umělé chovy už fungují i u mořských ryb. Úspěšně se chovají makrely, pražmy, kranasové. Tuňáka už se sice povedlo vytřít v zajetí, ale umělý chov má před sebou bohužel ještě dlouhou cestu.

Proč ryby chovat v zajetí v umělých chovech?

Na tuto otázku je hlavní odpověď velmi jednoduchá: se stoupající lidskou populací bude automaticky vzrůstat poptávka po potravinách. A za druhé? Asi nechceme absolutně vyhladit některé druhy ryb. Například tuňák má až nesmyslně vysokou hodnotu spotřeby kvůli Japonsku, kde se s oblibou konzumuje ve formě sushi a jiných pochutin.

Jak moc jsou ryby zdravé?

Výživoví poradci nejen v České republice doporučují jíst ročně minimálně 15 až 20 kg ryb na osobu. Mořské ryby jsou bohatým zdrojem jódu, který je nezbytným a zároveň deficitním prvkem v lidské potravě. Dále jsou velmi bohaté na fosfor a hořčík.

Ryby sladkovodní mají zase málo sodíku a hodně draslíku, a proto jsou dobře využitelné v dietách. Zapomenout nesmíme ani na rybí tuk, který obsahuje především u mořských ryb omega3 mastné kyseliny neboli nenasycené mastné kyseliny.

V těch jsou důležité účinné látky ve formě eikosapentaeonové kyseliny a dokosahexaenové kyseliny. Tyto látky velmi dobře podporují srdeční činnost a krevní oběh. Dále jsou ryby bohatým zdrojem vitamínu A a D.

Rybí svalovina se dle druhu skládá zhruba ze 70 až 80 % vody, 20 % bílkovin a 1 až 10 % tuku. Energetická hodnota je 3400 až 6400 kJ na 1 kg masa. Proto by bylo na závěr dobré říct, že ryba (ať už je to candát nebo kapr) na český stůl prostě patří.