Snad každý rybář ví, že candát obecný (Sander lucioperca) a okoun říční (Perca fluviatilis) patří mezi dravé druhy ryb, které se živí výhradně malými rybkami. Čím se ale tito dravci živí v prvopočátku života ihned po vykulení, většina laiků nemá ponětí.
text: Petr Svatek
Na začátku života jsou malí dravci závislí na zooplanktonu, na malých vodních korýších, kteří se pohybují ve vodním sloupci. Velikost plůdku po vykulení je velmi malá, něco kolem 5 mm. Z tohoto důvodu musí být i zooplankton velmi jemný, aby ho plůdek mohl pozřít.
Zpočátku se plůdky zaměřují na naupliová a kopepoditová stadia buchanek, což jsou vývojová stadia následných dospělců. V menší míře je zastoupen i velmi drobný vířníkový zooplankton. Zhruba od velikosti 15 mm začínají v potravě převládat perloočky a dospělci buchanek.

S postupným růstem se od velikosti 20 mm začíná v potravě obou ryb vyskytovat zoobentos – především larvy pakomárů. Zhruba od velikosti 40 až 50 mm začíná candát požírat jiné malé rybky. Při své velké hustotě a malém množství jiné přirozené potravy se schyluje ke kanibalizmu již od 40 mm své délky.
Bylo prokázáno, že candát bez problémů pozře své soukmenovce, kteří dosahují 70 % délky kanibalistického jedince. Okoun tak velké tendence ke kanibalizmu nemá.
Co ovlivňuje rybí potravu?
V první řadě se ptejme, co je potravou zooplanktonu – malých vodních korýšů brázdících vodní sloupec. Vířníci (Rotifera) mají býložravé, dravé a všežravé zastoupení druhů. Naopak buchanky a vznášivky jsou spíše dravé, to ale nevylučuje příjem rostlinné potravy. Perloočky jsou zase především býložravci. To znamená, že pokud se zrovna nepožírají navzájem, potřebují rostlinnou potravu.

Na počátku stojí prvky, především fosfor. Ten je potravou neboli živinou fytoplanktonu, tedy řas a sinic. Tento model je jen základní potravní pyramidou ve vodním prostřední a ovlivňuje ho hned několik faktorů:
- pH (Příliš kyselé a zásadité má negativní vliv na vodní organizmy. Především nadměrné okyselení omezuje rozvoj zooplanktonu.)
- fosfor (Nezbytný pro rozvoj biomasy fytoplanktonu.)
- množství predátorů (Sumec může požírat, nebo vyžírat generační rybu daného druhu. To může vést i k absolutnímu vytlačení. Naopak silné přemnožení plotice a cejna může vést k nadměrnému požírání zooplanktonu a na čerstvě vylíhlé candáty a okouny už nic nezbyde.)
- další vlivy jako jsou teplota vody, průtok vody aj.
Jaké potravní ryby candát a okoun upřednostňují?
U dravých ryb se dá všeobecně říci, že pokud je preferované potravy nedostatek, přechází dravec na potravu méně výhodnou, ale hojně zastoupenou. To v praxi znamená, že pokud okounovité ryby (především candát), nemají dostatek potravní ryby jiného druhu, uchylují se následně k výraznému kanibalizmu.
Okoun a candát jsou na sobě velmi závislé druhy, a to z důvodu vzájemného požírání plůdku. Další jejich oblíbenou potravní rybou je ježdík obecný. Tento fakt potvrzují potravní studie candáta a okouna na švédských jezerech. Proč tomu tak je? Odpověď je velmi jednoduchá.
Tyto ryby jsou si velmi podobné ve způsobu života. Obývají i stejné lokality v daném vodním prostředí a jsou rybou sdružující se do hejn, v nichž starší ročníky okounovitých ryb loví.

Pokud tedy jeden druh vypadne, může to následně negativně ovlivnit potravní pyramidu těchto ryb. Tento jev je zřejmý i na našich sportovních vodách, jako jsou Lipno, Orlík či Slapy. Samozřejmě, že na početnost okounovitých ryb má velký vliv také odlov sportovními rybáři, ale za kolísání okounovitých ryb v našich vodách mnohdy mohou vlivy, které na první pohled jako sportovní rybáři na břehu vody nevnímáme.
Diskuze k článku (0)