Učíme se v Třeboni: Nepůvodní lososovité ryby pstruh duhový a siven americký (2)

V úvodním článku byli pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) a siven americký (Salvelinus fontinalis) probráni z hlediska výskytu a průběhu života. Tato část je věnována především jejich rozmnožování na našem území.

text: Petr Svatek

Obě lososovité ryby jsou u nás rozmnožovány pouze umělým způsobem. Používají se k tomu dvě metody. Jedné se říká ruská, té druhé německá metoda.

Jezerní forma pstruha duhového se vytírá jako první, a to při teplotě 8 °C. Poté následuje výtěr sivena amerického, kterému vyhovuje teplota vody pouze kolem 4–5 °C. Obě ryby jsou při umělém výtěru vytírány stejným způsobem. Na začátku je zapotřebí generační ryby roztřídit podle pohlaví.

Oba druhy mají stejný rozpoznávací znak pohlaví – hákovitě zahnutou spodní čelist u mlíčáků. Dále mlíčáci disponují mnohem pestřejšími barvami, kterým se říká „svatební šat“. Pro samotný výtěr jsou u obou druhů vhodné ryby mezi 3.–6. rokem života.

U výtěru lososovitých ryb se nepoužívá (na rozdíl od kapra) hormonální stimulace „hypofizace“. U těchto ryb stačí, aby měly jen dostatečně dozrálé pohlavní orgány (jikry a mlíčí). Chceme-li si ulehčit manipulaci s velkými rybami, je dobré použít anestetika pro uspání; u lososovitých ryb se nejčastěji používá etylenglykol.

Ryby musí být v této lázni o správné koncentraci jen po dobu nezbytně nutnou, aby nedošlo k jejich usmrcení. Že jsou ryby uspány poznáme podle toho, že jsou na boku a mají zpomalené dýchání se ztrácejícím očním reflexem.

V tuto chvíli se přechází k samotnému výtěru. V našich podmínkách se velmi často používá tzv. suchá neboli ruská metoda výtěru, při níž se jikry vytírají na sítko, aby mohla odtékat přebytečná ovariální tekutina. Jikry jsou následně přemístěny do suché misky. Druhou možností je, že se jikry vytírají přímo do misky i s ovariální tekutinou. U ruské metody by měla být oplozenost kolem 75–85 %, u německé metody 85 % a více.

Základní zásady při umělém výtěru

Při umělém výtěru všech druhů ryb (i těch lososovitých) je nutné dbát několika zásad, které musí každý profesionální rybář znát a ovládat. Generačky držíme vždy ve vlhké utěrce, samozřejmě s citem, abychom rybě neublížili a nepoškodili vnitřní orgány. Dalším krokem je řádné osušení břišní partie v oblasti pohlavní papily, aby se pohlavní produkty nemísily s vodou a nedocházelo k předčasné aktivaci jiker a spermií.

Samotný výtěr generačních ryb provádíme masáží břišní partie tak, že pohlavní produkty vytlačujeme mírným tlakem přes močopohlavní papilu. Masáž je vždy vedena směrem od hlavy k řitnímu otvoru (pohlavní papile). Po získání dostatečného množství jiker, které máme v misce, přidáme i mlíčí od několika mlíčáků – ,,polyspermní výtěr”, mlíčí vytíráme přímo do misky.

Polyspermní výtěr se provádí proto, aby se zabránilo neoplodnění jiker z důvodu neplodnosti některého z mlíčáků. Směs jiker a mlíčí následně promícháme a aktivujeme přidáním vody. Jikry nejsou lepivé, proto je není třeba odlepkovat. Po oplodnění jikry propláchneme, zbavíme nečistot a přemístíme je do inkubačních přístrojů (lahví).

V inkubačních přístrojích jsou jikry ponechány po dobu několika měsíců, kdy se průběžně kontroluje jejich zdravotní stav, který je závislý na kvalitní přítokové vodě. Poté, co jikry přejdou do stadia očních bodů (v jikře jsou rozeznatelné pigmentované oči), jsou jikry přemístěny na ploché inkubační přístroje (Rückel-Vackův inkubační přístroj).

Zde se i následně vykulí a částečně stráví žloutkový „výživný“ váček. Následně se tzv. rozplavává a začíná rozkrmovat na startérových krmivech. V této chvíli se dá hovořit o hotové rybičce, která je schopná přijímat předkládaná krmiva. To nemění nic na tom, že k odchovu do tržní velikosti je zapotřebí ještě velký kus práce.