Ježdíci jsou obecně pro širokou veřejnost, ale mnohdy i pro sportovní rybáře velkou neznámou. Celkově jsou tyto ryby pro svůj minimální význam ve sportovním i profesionálním rybářství zatracovány. Mnoho lidí je tedy vůbec nerozezná, nebo je zaměňuje např. s okounem říčním (Perca fluviatilis) nebo candátem obecným (Sander lucioperca). Pokusíme se tedy pohovořit o významu těchto zatracovaných ryb a vysvětlíme si i jejich vysokou podobnost s ostatními druhy.
Foto: Andrea Zelená
V první řadě není možné ježdíky obecně zatracovat. Je však pravdou, že jejich význam je ve sportovním i profesionálním rybářství minimální nebo pouze záporný. Jde totiž o skupinu ryb, které dorůstají maximálních rozměrů 15 až 18 cm a hmotnosti 50 až 100 g.
Patří mezi tzv. aktivní vyhledávače a požírače jiker ostatních druhů ryb. Dokáží však požírat i plůdek. Velmi snadno se přemnožují a zabírají tak vodní plochu a potravní zdroje ušlechtilým rybám. Jejich velké počty navíc mohou velmi nepříznivě ovlivňovat dobu a náročnost výlovu, např. při tzv. brakování ryb (třídění). Většina sportovních a profesionálních rybářů tedy ježdíky nevyhledává, ale naopak se je pokouší ve vodách regulovat.
Všichni nejsou stejní
Je však důležité říci, že ježdíků žije na území Česka hned několik druhů a někteří z nich se mohou svým významem zařadit mezi kladné druhy. Prvním a nejčastějším druhem u nás je ježdík obecný (Gymnocephalus cernnus). Je k nalezení prakticky ve všech částech republiky a bohužel zcela naplňuje negativní význam ježdíků. Je oblíbený maximálně u sportovních rybářů jako nástražní ryba.
Druhým a méně častým druhem je ježdík žlutý (Gymnocephalus schraetser). Ten je už v našich vodách poměrně vzácný. A přestože se ježíkovi obecnému velmi podobá, jeho negativa nemá. Není totiž schopen se přemnožit a vzhledem k malým populacím se stal rybou, která je zákonem chráněna. Rybáři tedy mají povinnost jeho populace cíleně chránit a podporovat.
Posledním a nejmladším druhem u nás je ježdík dunajský (Gymnocephalus baloni). Jak název napovídá, tento ježdík je z povodí Dunaje a u nás byl poprvé objeven až v roce 1996, kdy pronikl do řeky Moravy a Dyje. Je poměrně vzácný, ale zákonem chráněný není. Jde však o rybu, která obohacuje naši ichtyofaunu a mělo by tak docházet k jejímu podporování.
Proč jsou ježdíci zaměňováni s jinými druhy? Vysvětlení je prosté. Ježdíci patří do řádu tzv. ostnoploutvých ryb. V tomto řádu jsou společně právě s candátem obecným i okounem říčním. Jde tedy o ryby blízce příbuzné a dokazují to i jejich společné znaky.
Těmi jsou např. dvě hřbetní ploutve, posunutí břišních ploutví směrem k hlavě a drsné ktenoidní šupiny. Ježdíci na území ČR jsou tedy druhy spíše nevýznamné a v mnohých případech je potřebná i jejich cílená regulace. Jsou to však i druhy, které naši ichtyofaunu obohacují, mohou být zákonem chráněny a jsou na našem území původní.
Diskuze k článku (0)