S rohovinovými deriváty kůže se setkáváme poměrně často u ptáků a savců (např. peří, srst, zobáky, rohy, kopyta i lidské nehty). To, že je dokáže vytvořit i kůže ryb, svědčí o společném prapraprapředkovi vyšších a nižších obratlovců.

Text: Jozef Májsky, foto: autor

U ryb je v tomto směru zajímavá především skutečnost, že zrohovatělé výrůstky na kůži mají sezonní charakter, objevují se pouze v období tření. Zrohovatělé tvrdé hrbolky, nazývané jako třecí vyrážka či perlovina, jsou typické především pro samce mnoha druhů kaprovitých ryb, a to našich i exotických. U samic se tyto kožní výrůstky tvoří velice vzácně.

Co je to třecí vyrážka
Její rozsah i tvar se u jednotlivých druhů liší. Vzniká rohovatěním – keratinizací některých kožních buněk, jejichž tekutý obsah se promění v keratin a pokožka (epidermis) se v těchto místech rozroste vzhůru. Keratin, v podstatě rohovina, patří mezi stavební bílkoviny – skleroproteiny, které se vyznačují vysokým obsahem síry. Kromě keratinu mezi tyto nerozpustné bílkoviny patří ještě třeba kolageny a elastiny. U ryb i u vyšších obratlovců mají na sezonní růst, resp. i zbarvení rohovinových kožních derivátů důležitý vliv pohlavní hormony. Bez nich bychom se v jarních měsících nesetkali s třecí vyrážkou, která je nápadná například u samců cejna, podoustve, plotice ale i drobných druhů, třeba střevle nebo hořavky.

Předpokládá se, že pomocí nich se samci při tření samice mechanicky dráždí, rovněž umožňují těsnější přimknutí k tělu druhé ryby i přenášení vjemů pomocí hrbolků. Tyto impulzy urychlují u samic dozrávání jiker a následně i jejich kladení. Moudrá příroda u druhů s třecí vyrážkou vyřešila tento dočasný „nadstandard“ tak, že když skončí reprodukční období, zrohovatělé hrbolky samcům postupně odpadnou. Samci pak získají hladký pokryv těla, takže je často jen stěží odlišíme od samic.

Příklad pro výrobce gumových nástrah?
Na závěr bych ještě zdůraznil, že přestože keratin patří k velice odolným přírodním produktům, na rozdíl od mnoha syntetických látek vyrobených v našich laboratořích se příroda s touto bílkovinou umí vypořádat. Možná by si od ní měli brát příklad i výrobci mezi rybáři tolik oblíbených gumových nástrah. Jsou sice levné, ale kdo ví, za jak dlouho zmizí všechna utržená kopyta, twistery, rippery a jiné gumovky, prošpikované ještě jigovou hlavičkou, z našich řek a jezer.

Napsat komentář