I když by se mohlo zdát, že rotační nástrahy mají svoji éru za sebou, není tomu tak. Rotující plíšek ve tvaru lopatky, která se točí kolem své osy na třmínku, vytváří ve vodě impulzy, které dravé ryby velice dobře vnímají postranní čarou. Ta je velice důležitým smyslem ryby. Zachytí chvění a upozorní dravce na nástrahu. Barva lopatky pak jen napomůže tomu, že dravce vyprovokuje k záběru.

Text: Ivo Novák, foto: autor

Záblesky lopatky jsou viditelné na velkou vzdálenost, proto je přívlač s těmito nástrahami velice úspěšná i v den, kdy by se mohlo zdát, že ryby mají rotační nástrahy okoukané.

Proč třpytku?

Hodně rybářů si rotační nástrahy oblíbilo a nedá na ně dopustit. Jsou pro ně top nástrahou. Sehnat se dají veliké rotačky na štiky a sumce, ale i zcela miniaturní, na které lze lovit třeba lipany a perlíny. Kladů mají tyto nástrahy mnoho.

Zápor je jen jeden

Obyčejná rotačka kroutí vlasec. Je to dáno tím, že při navíjení rotuje spolu s lopatkou částečně i osa nástrahy a to ve směru, jakým se točí lopatka. Tomu se ale dá předejít několika způsoby.

Částečně kroucení vlasce eliminuje obratlík umístěný před nástrahou. Někdo používá dvojobratlík i trojobratlík. Účinnější obranou je umístění excentrické zátěže před rotační nástrahou přímo na vlasci. Ideálním řešením je ale vytvořit nástrahu, která má těžiště na spodní straně a konstrukce jí tak nedovolí se otáčet kolem své osy. To lze řešit tělíčkem na ose nástrahy nebo nalitou hlavičkou na jigovém háčku.

Jigovka

Jde o naprosto jednoduché řešení, jak vytvořit rotační nástrahu, která by nekroutila vlasec. Má ještě další přednost… Jde o nástrahu s jedním háčkem a není zapotřebí používat trojháček.

Nástraha je velice šetrná k rybám a lze ji používat i na revírech, kde jsou povoleny vláčecí nástrahy s jednoduchým háčkem. Stačí jen peánem zamáčknout zpětný hrot.

Jigovky jsem měl možnost vyzkoušet osobně na soukromém jezeře u Radnic, kde jsem porovnával jejich účinnost s ostatními nástrahami. K dispozici jsem dostal pestrou nabídku nástrah v různých barevných kombinacích. Mohl jsem si tak během několika dní udělat představu, jak se ve vodě chovají a jak na tyto nástrahy budou ryby reagovat.

Různé typy

Použitý háček se mi zdál při prvním prozkoumání nástrahy příliš velký. Velikost nástrahy a lopatku bych volil o nějaký ten milimetr delší. Jak by se ale potom nástraha chovala, to nedokážu posoudit.

Ty, co jsem dostal na vyzkoušení, se točily nádherně i při pomalejším vedení. Hmotnost nástrahy se pohybuje okolo 3 g – podle použitého háčku. Tuto nástrahu lze tedy použít i na prutech pro ultralehkou přívlač.

Mohl jsem volit jak mezi barvou lopatky, tak i barvou háčku a hlavičky. Měly i zvýrazněný typ na konci tělíčka, stejně jako mají třeba umělé mušky. Některé jigovky měly oči skleněné, jiné barvené. Zkoušel jsem i několik prototypů s barvenou lopatkou. Samotné nástraze bych kupříkladu s marmyškou a gumovými nástrahami dokázal konkurovat. Pokud se ale jigovka nastrojila do obloučku háčku s mikrotwisterem zelené barvy se stříbrným glitrem, neměl jsem šanci držet krok. Po poledni jsem chytal už jen na jigovky.

Okouni nástrahu milují

Úspěšně se nám dařilo lovit i tlouště a okouny během celého dne, což nebývá zvykem. Co ale revír, to jiné podmínky. Tady ryby na jigovky reagovaly velice slušně. Myslel jsem, že velikost háčku eliminuje menší okouny, ale nebylo tomu tak. I okouni do délky 20 cm se „věšeli“ na jednoháček jako pirani na kus čerstvého masa. Ryby se daly počítat na desítky.

Utržení nástrahy se člověk nevyhne. A protože jsem chytal ostošest, krabičku jsem řádně provětral. I proto jsem ale vyzkoušel mnoho barevných kombinací a udělal si jasnější představu o tom, co na okouny na tomto revíru platí. Srovnával jsem úspěšnost lopatek a bezkonkurenčně vyhrála stříbrná. V kombinaci se zlatým háčkem a hlavičkou, která měla ze spodní strany oranžový bod, šlo o jednoznačně nejlepší kombinaci.

Mikrotwister jsem napichoval jen do půlky tělíčka, ocásek směřoval ke dnu. Stačilo ho nastražit tak, aby se dotýkal konce těla jigovky. Tím se zachovala možnost rotace lopatky. Pokud se twister nastražil i na tělíčko, lopatka přestala pracovat. Je třeba si to vyzkoušet. Lopatka musí mít šanci rotovat, jinak nástraha ztrácí na účinnosti. Přerušované vedení nástrahy se zdálo účinnější. Stejně tak i přískoky po dně s občasným rychlejším zatažením, aby se lopatka jigovky roztočila. Rychlé monotónní vedení nepřineslo skoro žádný efekt. S nástrahou je třeba si pohrát. Pak je účinnou zbraní.

Jigovka by se dala vylepšit i v muškařském svěráčku navázáním peří marabu. Vznikla by „jigomuška“ s rotační lopatkou. I když se zdá jigovka jednoduchá, dokážu si představit, kolik kroků je třeba udělat, aby nástraha za něco stála. Z valné části jde o ruční výrobu.

Napsat komentář