Začátečníci

V minulém díle jsme si představili základy lovu na plavanou na stojatých vodách. V tomto díle na toto téma navážeme a popíšeme plavanou na tekoucích vodách.

Při lovu na plavanou se samozřejmě musíme rozhodnout, jaké druhy ryb chceme lovit a podle toho zvolit správných revír. Pokud je vaším cílem například parma nebo ostroretka, je nutné hledat ji na tekoucí vodě. Pokud si chcete chytit kapra nebo lína, rozhodně budete mít větší šanci na úspěch na vodách stojatých.

„Ani tam tu žížalu nenapichuj, na každý hod budeš mít trumena,“ radí mi zkušený rybář na Labi a má pravdu. Během hodiny mám asi dvacet sumečků amerických.

Rybářům, kteří u vody tráví déle času, nastává otázka, co si dobrého uvařit. Někdy neberou, takže se musí sáhnout i do jiných zdrojů. Poměrně dlouho jsem volil variantu hotových jídel. Mám teď na mysli guláše z plechovky či instantní polévky. Jenže pojídáte-li tyto potraviny častěji, s přílišnou rozkoší se nepotkáte.

Přemýšlivost a tvořivost by k rybařině měla patřit tak nějak samosebou. I nepatrné nápady nám mohou u vody nejen ušetřit čas, ale mohou nám tam zkulturnit i pobyt.

Jediná kaprovitá ryba žijící v Čechách, která se živí masitou potravou. Má štíhlé, z boků zploštělé tělo. Hřbet má tmavý, boky stříbrné. Dolní čelist je o malinko delší než horní. Ploutve, zvláště u mladých jedinců, mají načervenalý nebo oranžový nádech. Běžná délka bolena je mezi 40-60 cm. Dorůst může až jednoho metru.

Krmítkové směsi jsou fenoménem posledních třiceti let. Kvalitu, složení, vůni či lepivost návnady předtím řešili snad jen závodníci v plavané. Pokud někdo něco házel do vody bez háčku, byl na většině revírů okamžitě středem pozornosti, pozitivní i negativní.

Po méně úspěšné výpravě na Alandy v roce 2019, při níž jsme se zejména seznamovali s vodou a někteří dokonce s přívlačí samotnou, jsme se po dvouletém covidovém půstu konečně dostali podruhé na souostroví Aland.

Chladné dny se blíží a na nás čekají nové zážitky, znovu budeme vyvíjet nové úsilí, abychom ulovili svou vysněnou kořist. Rád bych se s vámi podělil o nějaké tipy a triky, které mi na řece (většinou na Labi) fungují, a které byste mohli také vyzkoušet. Kdo ví, třeba se budou hodit.

V mnoha knihách věnovaných začátečníkům autoři jako první rybolovný způsob doporučují plavanou. Ta je však poměrně složitá jak na sestavení i ovládání udice. O úspěchu či totálním propadáku rozhodují i drobné nuance.

Díky neustále se zvyšujícímu počtu privátních rybníků zažívá znovu objevený způsob rybolovu doslova zlatý věk. Stejně jako se rozrůstá skupina jeho příznivců, přibývá i těch, kteří mají na rybaření pod ledem zcela opačný názor.

Budík zazvoní ráno ve čtyři hodiny a vyžene rybáře z vyhřátého pelechu. Následuje rychlá snídaně, ranní hygiena, oblékání, poslední kontrola vybavení a přesun do auta. Věci se naházejí ve spěchu na zadní sedadlo a už se vyráží.

Asi před patnácti lety jsem lovil na Velkém rybníku u Kutné Hory na hrázi, kterou tvořila skála. Průzračně čistá voda umožňovala nádherný pohled na najíždějící kapry a později jsem mohl pohodlně sledovat i jejich záběry. Od těch dob lovím z hrází nejrůznějších rybníků tuze rád. Jsou to báječná místa.

V nevelkých a méně širokých řekách je trojúhelníkové stanoviště ryb výhodné patrně vlivem prohloubení dna bezprostředně před zúžením v peřej.

Pro úspěšný lov na neznámém místě se rybáři vždy hodí umět „číst“ vodu a zjišťovat potenciální stanoviště ryby. Mnohaletá praxe nám umožňuje učinit určitý závěr: Žádné vybavení a žádné nejnovější a úspěšné nástrahy nepomohou, pokud chybí návyk „čtení“ vody.