Štika

S jarem přichází reprodukce našich ryb. V březnu se začíná třít štika, v dubnu pak candát, plotice, ježdík aj. V květnu jsou to cejni a na přelomu června kapr. V samotném červnu se tře lín a následně sumec. Rybí výtěr není závislý jen na měsíci, je také velmi ovlivněn teplotou vody a světelným dnem. Ale právě teplota vody se jeví jako zásadní faktor.

Podvodní fotograf a filmař Mirek Brát, s jehož dechberoucími snímky se můžete pravidelně setkávat v časopise Rybářství, nám do redakce poslal videopozdravení z prvomájového potápění. Tentokrát natáčel na zatopených písnících Pardubicka.

Do řeky Bíliny bylo v Mostě ve spolupráci se společností ORLEN Unipetrol, a za účasti předškolních dětí i školáků, vypuštěno dalších téměř 400 kg původních druhů ryb.

Výborný domácí rybí salát. Dá se jíst druhý den po přípravě.

Vždycky, když otevřu pomyslné okno hladiny a nahlédnu do světa s čistou, pestrou rybí obsádkou, stres ze světa tam nahoře je pryč. Odplyne, odšumí, odpění… Tohle voda umí opravdu báječně. Nejezdí tady auta, nezvoní mobily, sociální sítě spojují maximálně hejno okounů se štikou.

Poloostrov Jamal se nachází v ruské Sibiři. Patří do Jamalo-něneckého autonomního okruhu a žije zde něco přes 20 tisíc obyvatel. Poloostrov je výběžkem Západosibiřské roviny a měří zhruba 700 km na šířku a 240 km na šířku. S tamními obyvateli jsem se vydal na lov ryb.

Korkový splávek poskakuje po hladině a občas popojede z jedné strany na druhou. Místa k pohybu příliš nemá, dírka vyvrtaná v ledu má průměr pouhých dvacet centimetrů. Nastražený perlín vycítil nebezpečí a snaží se prchnout. Splávek tančí na hladině.

Když jsme před několika měsíci zkoumali, kam se vydat na ryby, měli jste s výběrem východočeské Orlice štěstí. O tom, jak jsme si tam vedli, jste se dočetli v časopise Rybářství. O pár týdnů později jsme zamířili na řeku Ploučnici a žádné „rybářské orgie“ jsme tentokrát nezažili.

Voda vysoko vystříkne, rybičky skáčou vzduchem a na zlomek vteřiny spatřím i temný hřbet krvelačného dravce. Na nic nečekám, rychle popadnu prut s nastraženou mrtvou ouklejí a nahodím. Hladina se zatím uklidnila, ale je jasné, že šupinatý predátor tu někde musí být.

Štika na slanině s kapustičkami

O lovu ryb ve švédských revírech bylo napsáno už hodně i v Rybářství, přesto mi to nedá, abych si nezavzpomínal. Jaro bylo opravdu štičím jarem se vším všudy, co k němu patří a náš štičí tým u toho nemohl chybět. Pro milovníky přívlače to bylo opět jedno velké dobrodružství prožité v krásné přírodě a u vody plné velkých ryb.

V říjnu hrozně rád chodím na dravce. Tento měsíc je jedním z nejlepších pro lov štik. Teplota vody začíná klesat, rybiček je všude dost a štiky mají žně. Zatímco aktivita teplomilných sumců klesá, štiky milující chladnou vodu bývají ve skvělé kondici.

Na letní výpravy za rybami se vždycky náramně těším. Prázdninové rybaření zavánělo odjakživa dobrodružstvím. Jako kluk jsem u obecního rybníka trávil veškerý volný čas. Kapr nad čtyřicet byl už opravdový obr a co teprve nad padesát. O takovém jsem dlouho jenom snil. Kapři dobře brali na chlebové těsto a k večeru zase při hladině na kůrku. Pokud se přihnala letní bouře, byla nejlepší rousnice.

Postup, při kterém se váčkový plůdek štiky obecné vysazoval (stále vysazuje) přímo do výtažníků nebo hlavních rybníků je možné z dnešního pohledu považovat za sice nenáročný, ale málo efektivní. Při této víceméně zastaralé variantě chovu nelze eliminovat značné ztráty zejména v rané fázi vývoje plůdku po vysazení, mimo jiné z důvodu kanibalizmu.

Tento týden se udály rovnou dva případy pytláctví, jeden na Prostějovsku, druhý na Mladoboleslavsku. Informuje o tom Deník.cz.