Rybářská škola Vodňany

Druh Macrobrachium rosenbergii – krevetka Rosenbergova je novým obyvatelem naší školní recirkulace. Tento druh patří mezi největší sladkovodní krevety. Dorůstá velikosti až 30 cm bez klepet.

Než se do čehokoliv neznámého pustíte, je třeba se nejprve seznámit se zákonem. A to i v případě, že se jedná o usmrcení zvířat, v našem případě ryb.

Chovem rejnoků neboli trnuch se u nás ve škole zabýváme již řadu let a poměrně úzce spolupracujeme v tomto smyslu také s kolegy z Fakulty rybářství a ochrany vod. V první řadě se asi nabízí otázka, proč na rybářské škole chováme rejnoky a další subtropické a tropické ryby, když v rybnících plavou kapři?

Ne vždy se v rybníkářství vše daří. Někdy se chovatelé musí potýkat s různými rybími chorobami. V rámci předmětu Nemoci ryb se je naši žáci učí poznávat a léčit. Nejdůležitější je ale prevence, tedy dobrá zoohygiena chovů v rybnících. Ta zahrnuje všechny vlastnosti vodního prostředí, které mají vliv na rybí kondici.

Většina rybníků v ČR spadá do tzv. kategorie polointenzifikačních rybníků. Nejjednodušším způsobem stanovení výše obsádky pro tyto rybníky je paušální přístup, tj. podle výměry rybníka.

Spousta lidí si pod slovem jeseter představí rybu, která vypadá, jako by prošla strojem času. Avšak málokdo o ní ví víc než jen to, že se chová a loví především pro luxusní pochoutku – kaviár.

Většina rybníků leží ve spodní části povodí a fungují tak v podstatě jako sedimentační jímky. Vždycky tomu tak bylo a jiné to nebude asi ani v budoucnu. Splavování materiálu z horních částí povodí níže říkáme eroze. Zejména od poloviny 80. let se ale tento přirozený trend výrazně urychluje nevhodnými lidskými zásahy do krajiny a úpravami hospodaření na pozemcích, hlavně na polích.

Nepovinný předmět myslivost a ochrana zvěře je na naší škole vyučován už od 70. let a můžeme tedy mluvit o tom, že má u nás mnohaletou tradici.

Vodní rostliny tvoří neodlučitelnou součást vodních toků a nádrží. Běžného pozorovatele zaujmou především vyšší vodní a vlhkomilné rostliny (makrofyta). Pokud jde o rybníky, vodní rostliny se nachází především v okrajových partiích, někdy však pokrývají i větší či menší část vodní plochy.

V minulém článku jsme poukazovali na opomíjený význam rybníků jako dočišťovacích nádrží. Bakteriální pochody mohou odbourat celou řadu látek a léčiv, které přichází odpadní vodou do čistírny a pak do rybníka, nebo v horších případech přímo do rybníka. Tentokrát se podíváme na to, jak ve vodě pracují filtrátoři.

Při hodnocení aktuálního zdravotního a kondičního stavu bývají u ryb posuzovány čtyři základní reflexy. Jedná se o reflexy únikový, obranný, ocasní a oční. Všechny reflexy jsou nepodmíněné, tedy vrozené.

Před padesáti lety byla vymyšlena metoda profukování ryb. Její autor R. Faina ji od té doby naučil mnoho vědců i produkčních rybářů z celého světa. V rámci předmětu hydrobiologie se jí mohou naučit i studenti. Co je podstatou metody a k čemu se dá využít?

Mezinárodní obchod, lodní doprava, turismus a dovoz zvířat a rostlin nemusí mít vždy jen pozitivní dopady. Může vést k záměrnému či nechtěnému rozšíření nepůvodních druhů na nové lokality, kde unikají přírodním vazbám, predátorům nebo chorobám.

Na Střední rybářské škole ve Vodňanech se mi naskytla možnost získat zkušenosti s chovem ryb v menší recirkulaci. Jde o moderní chov ryb v nádržích s uzavřeným okruhem vody.

Věk ryby lze odhadnout více způsoby. Některé metody jsou přesnější, jiné méně. Co všechno k určení věku potřebujeme?