Rybářská škola Vodňany

Postup, při kterém se váčkový plůdek štiky obecné vysazoval (stále vysazuje) přímo do výtažníků nebo hlavních rybníků je možné z dnešního pohledu považovat za sice nenáročný, ale málo efektivní. Při této víceméně zastaralé variantě chovu nelze eliminovat značné ztráty zejména v rané fázi vývoje plůdku po vysazení, mimo jiné z důvodu kanibalizmu.

Konzervace rybího masa má mnoho podob. Jedna z nich, uzení, je dnešním tématem. Než se ale do samotného uzení pustíme, je třeba znát i jiné možnosti konzervace masa.

I naši předkové museli řešit problémy se zanášením rybníků sedimenty. Jenomže v minulosti bylo tempo přírůstku sedimentů určitě výrazně pomalejší. Tomu také odpovídají metody, které při údržbě rybníků používali.

Zlatý potok je pravostranný 48 km dlouhý přítok řeky Blanice. Pramení na úpatí hory Libín a protéká velmi zachovalou krajinou šumavského podhůří. Naše škola má tento rybářský revír v užívání dlouhé desítky let zejména pro účely výuky žáků školy.

Výpustné zařízení je druhé nejdůležitější zařízení rybníka. Dnes se můžeme nejčastěji setkat s takzvaným požerákem.

Ustálený český název nemá. Je také nazýván keříčkovec jihoafrický, sumeček africký, popřípadě jen keříčkovec, Clarias. Ryba je podobná našemu původnímu druhu sumci velkému.

Pstruh obecný (forma potoční) je naše původní lososovitá ryba vyskytující se v tocích ležících ve vyšší nadmořské výšce, jako jsou horské potoky a bystřiny. V posledních letech je tato ryba na ústupu.

Pstruh obecný forma potoční (Salmo trutta morpha fario) je naší původní lososovitou rybou pstruhových vod. Rybáři vědí, že jeho doba hájení je od počátku září do poloviny dubna. Ten důvod je na místě. Jde o zajištění nerušeného prostředí při tření, v průběhu zimy a ještě chladného předjaří, kdy probíhá inkubace jiker a vývoj vykuleného plůdku.

Odchov keříčkovce červenolemého (také sumeček africký, Clarias gariepinus) byl již v jednom z předchozích dílů popsán. Nyní bychom chtěli s odstupem času podat informaci o výsledku odchovu v našem školním modelovém zařízení.

Druh Macrobrachium rosenbergii – krevetka Rosenbergova je novým obyvatelem naší školní recirkulace. Tento druh patří mezi největší sladkovodní krevety. Dorůstá velikosti až 30 cm bez klepet.

Než se do čehokoliv neznámého pustíte, je třeba se nejprve seznámit se zákonem. A to i v případě, že se jedná o usmrcení zvířat, v našem případě ryb.

Chovem rejnoků neboli trnuch se u nás ve škole zabýváme již řadu let a poměrně úzce spolupracujeme v tomto smyslu také s kolegy z Fakulty rybářství a ochrany vod. V první řadě se asi nabízí otázka, proč na rybářské škole chováme rejnoky a další subtropické a tropické ryby, když v rybnících plavou kapři?

Ne vždy se v rybníkářství vše daří. Někdy se chovatelé musí potýkat s různými rybími chorobami. V rámci předmětu Nemoci ryb se je naši žáci učí poznávat a léčit. Nejdůležitější je ale prevence, tedy dobrá zoohygiena chovů v rybnících. Ta zahrnuje všechny vlastnosti vodního prostředí, které mají vliv na rybí kondici.

Většina rybníků v ČR spadá do tzv. kategorie polointenzifikačních rybníků. Nejjednodušším způsobem stanovení výše obsádky pro tyto rybníky je paušální přístup, tj. podle výměry rybníka.

Spousta lidí si pod slovem jeseter představí rybu, která vypadá, jako by prošla strojem času. Avšak málokdo o ní ví víc než jen to, že se chová a loví především pro luxusní pochoutku – kaviár.