Rybářská škola Třeboň

Generační ryby odlovujeme z matečních rybníků a následně je přemisťujeme do manipulačních rybníčků, kde můžeme pozorovat připravenost generačních ryb.

Kapr obecný se v současnosti vytírá především řízenou reprodukcí (umělý výtěr). V minulosti se využívalo také přirozeného výtěru (neboli staročeské metody výtěru) a poloumělého výtěru v Dubraviových rybníčcích.

K samotnému chovu ryb odjakživa patřila i přeprava. V dobách dávných se ryby přepravovaly pomocí koňských spřežení. K převozu se využívalo dřevěných sudů nebo se kapři převáželi jen na mokré slámě překrytí mokrým plátnem (aby neoschli a neomrzli).

Už v dobách minulých se lidé snažili ulovit nějakou rybu, ale rozhodně to v počátku nebylo rybářským prutem a už vůbec ne pro zábavu. Ryby totiž byly stejně jako zvěř nedílnou součástí obživy.

Mník jednovousý (lota lota) patří do řádu hrdloploutvých (Gadiformes) a čeledi mníkovití (Lotidae). V ČR je řazen mezi chráněné druhy a je veden v kategorii „ohrožených druhů“.

V úvodním článku byli pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) a siven americký (Salvelinus fontinalis) probráni z hlediska výskytu a průběhu života. Tato část je věnována především jejich rozmnožování na našem území.

Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) a siven americký (Salvelinus fontinalis) pochází původem ze Severní Ameriky. Siven americký se původně vyskytoval v řekách patřících do úmoří Atlantského oceánu, pstruh duhový je z řek ústících do Tichého oceánu.

Ve druhém díle se zaměříme na tlak vzduchu, intenzitu světla a polohu měsíce. Především tlak vzduchu a poloha měsíce bývá pro rybáře těžkým, skoro až nevysvětlitelným oříškem.

V dnešním díle se zaměříme na složitější téma, které se bude týkat genetiky ryb. Každý druh je jedinečný a vyvíjel se po dobu tisíců let. Ovšem člověk mnohdy svými zásahy dokáže tuto evoluci pozměnit. Bohužel se nemusí vždy jednat pouze o kladné změny.

Na naší škole je nedílnou součástí odborného výcviku síťování. Zde se žáci učí sítě šít a zašívat – „opravovat“. Na tuto práci připadá čas především v zimním období, kdy jsou rybníky zcela sloveny a sítě po perných výlovech musí projít revizí, aby byly plně připraveny na jarní výlovy.

Není tomu tak dávno, kdy podoustev říční (Vimba vimba) tvořila v našich parmových revírech nespočetná hejna napříč celou republikou. Byla zde často i nejpočetnější rybou – rybolov proto dělal radost nejednomu rybáři. Bohužel po nekontrolovatelném přemnožení kormorána byla tato ryba jedničkou na jeho jídelníčku.

Přichází čas podzimních výlovů. U toho samozřejmě nesmí chybět ani naši žáci, kteří na tuto příležitost netrpělivě čekali. Často chodí výlovy rybníků pozorovat celé rodiny, málokdo ale tuší, co všechno takový výlov obnáší.

Kapr obecný (Cyprinus carpio) se vyskytoval v oblastech Černého moře a Aralského jezera, odkud se rozšířil až do povodí Dunaje a na východ do Asie. V povodí Dunaje se měl poprvé objevit před 8 000 až 10 000 lety. Tento divoký druh kapra všichni zasvěcení rybáři znají pod názvem sazan.

Ve vodách po celém světě můžeme najít živočichy nejrůznějších tvarů a barev. Ryby samozřejmě nejsou výjimkou. Právě naopak! Rybí tělo se vyvíjelo po miliony let a jeho tvar je pro každý druh naprosto typický. Jednou z hlavních rolí je vliv prostředí a styl života daného druhu.

Přirozená potrava je nezbytnou součástí pro dobrý kondiční stav našich ryb nejen v rybochovných rybnících, ale i ve volných svazových vodách.