Rybářská škola Třeboň

S jarem přichází reprodukce našich ryb. V březnu se začíná třít štika, v dubnu pak candát, plotice, ježdík aj. V květnu jsou to cejni a na přelomu června kapr. V samotném červnu se tře lín a následně sumec. Rybí výtěr není závislý jen na měsíci, je také velmi ovlivněn teplotou vody a světelným dnem. Ale právě teplota vody se jeví jako zásadní faktor.

Naše nová škola disponuje vodním biotopem, který má 170 kubíků vody a průměrná hloubka je 1,5 m. Srdcem biotopu je velký pískový filtr s malými česly a UV filtrem. Celý biotop obepíná naši školu kolem dokola, takže se dá s trochou nadsázky říci, že naše škola stojí ve vodním biotopu.

Důvod, proč provádíme hormonálně řízenou reprodukci ryb, je zcela prostý. Velká část našich chovaných druhů ryb nemá zcela sjednocený výtěr, (nevytírají se v jeden den) nebo by se bez hormonální produkce vůbec nevytřely (amur, tolstolobik, tolstolobec). Hormonální stimulaci využíváme při umělých i poloumělých výtěrech. Výtěr ryb ovlivňují i vnější faktory, jako je délka světelného dne, teplota vody, stav vodní hladiny a množství ryb opačného pohlaví.

Cejn velký (Abramis brama) je naším původním druhem a zároveň jednou z nejpočetnějších ryb našich tekoucích, ale i stojatých vod. Po této rybě jsou pojmenovány spodní úseky našich řek – cejnové pásmo.

Rybníky na našem území jsou kulturním dědictvím z dob minulých. Z roku 993 pochází první zmínka o osadě „Rybníčku“ v Praze. Další pak z Kosmovy kroniky v roce 1034, kde se dočteme o předávání rybníka Sázavskému klášteru.

Přirozená potrava je nedílnou součástí jejich rybího života, protože jim přináší nezbytné živiny v optimální formě a poměru.

Ledviny u ryb zdaleka nevypadají jako u savců, přesto dokonale fungují jako orgán krvetvorby a filtrační orgán krevního oběhu. Nacházejí se těsně pod rybí páteří a v těsné blízkosti je k nim přimknutý plynový měchýř.

Vlastnosti karasa stříbřitého (Carassius auratus) jsme už v této rubrice zmiňovali několikrát. Řešili jsme celkovou problematiku druhu i jeho užitek v oblasti barevných (okrasných) ryb. Nyní se detailněji podíváme na jeho neobvyklý způsob rozmnožování a řekneme si, proč je tento nepůvodní druh u nás tak bohatě rozšířený.

V prvé řadě si musíme uvědomit, že ryby nežijí na souši, ale ve vodním prostředí, které je od toho našeho velmi odlišné. Z důvodu toho, že jsou ryby poikilotermní (studenokrevné; přijímající teplotu vodního prostředí), jsou i na menší teplotní výkyvy v tomto prostředí velmi citlivé.

Vánoce už tradičně doprovází prodej kaprů, který má na našem území dlouholetou tradici. Aby vánoční prodej kaprů mohl proběhnout, musí být ryby před samotným prodejem tzv. sádkováni.

Ve vodách České republiky žije něco málo přes 60 druhů ryb. Neliší se jen nároky na životní prostředí (stojatá nebo tekoucí voda, teplota vody, obsah kyslíku aj.), ale i typem výtěru. Pro udržení rybích populací v našich vodách je nejdůležitější zachovat nebo zřizovat výtěrová místa – trdliště ryb.

I když nemáme moře, průměrný Čech sní za rok asi 4 kg mořských ryb, popřípadě výrobků z nich. To je téměř neuvěřitelná zpráva, jelikož sladkovodních ryb nesníme v průměru ani kilogram na osobu za rok. Statisticky tak našinec konzumuje 4x více mořských ryb a výrobků než sladkovodních. Nejvíce se na této spotřebě podílí maso z tresek. Do čeledě treskovitých byl ještě nedávno řazen i mník jednovousý.

Síh maréna (Coregonus Maraena) je na našem území nepůvodní druh, který se kdysi těšil u lidí a nejednoho rybáře velké oblibě. Tento druh k nám v podobě jiker dovezl v roce 1882 Josef Šusta.

Původním areálem výskytu síha peledě (Coregonus peled) jsou velké řeky a jezera mezi řekami Mezeň a Kolyma v Rusku, typickou domovinou v Rusku je řeka Pečora. V dřívějších publikacích se uváděla původní domovina síha peledě i ve Finsku a Švédsku, toto tvrzení se ale již vyvrátilo.