Zanzibar je souostroví na východě Afriky v Indickém oceánu. Z historického hlediska je známé jako centrum obchodu s otroky především pro arabské sultány. Obchod s otroky sice skončil zákazem v roce 1872, ale ilegálně existoval ještě do roku 1918.

Text: Jan Krajsa, foto: autor

Vláda sultána v britském protektorátu trvala do roku 1963. Tehdy zvítězila lidová revoluce, sultán před smrtí prchá neznámo kam a Britové prostor s poměrně lehkým srdcem opouštějí. Zanzibar se spojuje s Tanganikou a vzniká Tanzanie.

Zanzibarské vody jsou nesmírně bohaté na ryby

Říká se, že se ve vodách kolem souostroví vyskytuje přes 2000 druhů! Sám jsem na Zanzibaru pobýval v lednu, kdy panuje vrcholné tropické počasí (Zanzibar leží blízko rovníku na jižní polokouli). Domorodci chytají ryby za odlivu, voda v oceánu při něm ustupuje o desítky až stovky metrů. Lov probíhá z primitivních loděk, osazených dvojčlennou posádkou. První muž obsluhuje motor, druhý zase vytrvale vylévá vodu z lodi, do které obvykle teče. Navíc do malého plavidla neustále přepadávají hřbety vln.

V pobřežních vodách probíhá tzv. lokální rybolov. Domorodci ryby loví do vzdálenosti asi 200 m od břehu a radují se z úlovků do délky přibližně 30 cm. Mezi úlovky dominuje červený a bílý mořský okoun, rovněž banánová ryba. Za dvě hodiny obvykle nachytají plný kbelík a mají vystaráno.

A co náčiní?

Stačí to, které lehce zvládne úlovek do hmotnosti kolem půl kilogramu. V podstatě jde o olůvko položené na dno. Nástrahou jsou drobné cárky masa z kalamárů.

Na hlubinný lov rybáři odplouvají dál od břehu. Trvá jim to zhruba hodinu, někdy půldruhé hodiny. Největší hloubka, kde jsme lovili my, byla asi 15 metrů a jediným možným způsobem lovu byl trolling s použitím hlubinného wobbleru ve velikosti 10-15 cm. Chytili jsme tuňáky, zlaka nachového a barakudu. Všechny úlovky měly hmotnost do 5 kg. Jako výbava nám bohatě postačil běžný prut pro přívlač s multiplikátorem do hmotnosti 10 kg.

Při mé ranní procházce po pláži vezli domorodci na vozíku barakudu, která vážila jistě přes 10 kg, my jsme takové štěstí neměli a zrovna v tu chvíli jsem u sebe fotoaparát jako na potvoru neměl.

S fotografováním byl vůbec problém. Neměli jsme s sebou voděodolné aparáty, ba ani obaly na ně. No a už jsem se zmínil o tom, kolik vody se do domorodé lodě dostane. Kdo nechce o svůj přístroj přijít, ten musí fotografovat vlastně jen na břehu.

Obrovským problémem Zanzibaru je, že nejde elektrický proud a náhradní naftové agregáty pracovaly jen několik hodin. Proto ulovené ryby musíte zpracovat do hodiny, jinak jsou k nepoužití. Ale když domorodci zaplatíte pár drobných a rybu vám během chvíle rád ugriluje. Když zde budete baštit jenom ryby, během dvou týdnů zhubnete i o osm kilogramů.

Domorodci jsou přátelští

Na Zanzibaru je povinná desetiletá školní docházka a všichni kromě rodné svahilštiny hovoří anglicky. Na druhé straně jsou nedochvilní a o nájmu loďky stále a dlouho licitují. Za lokální rybolov chtějí sumu okolo 50 dolarů (asi 1150 Kč), za hlubinný, který trvá déle, asi 200 dolarů (asi 4600 Kč). Na běžnou loďku se vejdou čtyři osoby, ale ve dvou je to mnohem lepší. Tento lov ryb je ve srovnání se sofistikovaným rybolovem v drahých destinacích naprosto primitivní, ale své kouzlo má. Exotické druhy ryb vás překvapují.

Ozdobou Zanzibaru jsou naprosto úžasné pláže s perfektním koupáním, což je skutečnost, kterou zaručeně ocení případný dámský doprovod.

Napsat komentář