V předchozích číslech jsme probrali gumy, které napodobují hmyz a raky. V dnešním článku se zaměříme na gumy, kterým se říká smačci. Tento název je odvozen od mořské ryby smaček mořský, která je tvarem těla téměř přesnou kopií dnešní nástraze.

text: David Štrunc

Smaček je gumová nástraha, která při správném vedení napodobuje zmatenou, umírající nebo prchající rybku. Je vhodná především do letních a teplých podzimních měsíců, kdy ryby přijímají nejvíce potravy a jsou agresivní. Smáček je nástraha, která sama o sobě pracuje jen minimálně a většina práce je tedy na samotném rybáři – úspěch záleží především na jeho umu.

Velkou pozornost bychom měli věnovat tvrdosti gumy. Je třeba, aby byla co nejměkčí, protože háček se u těchto nástrah píchá maximálně do 1/3 délky těla. Pokud bude guma tvrdá, v tlamě se rybě ohne a vy záběr proseknete.

Druhy smačků

Smačky můžeme rozdělit do tří kategorií. První jsou zakončené ploutvičkou s dvojitým ocáskem (vidličkou). Při pohybu vpřed se ocásek sevře a při zastavení se opět lehce otevře.  Guma tedy pracuje sama o sobě a je proto vhodná i pro rybáře, kteří by s chytáním na smačky rádi začali.

smaček
foto: David Štrunc

V druhé kategorii nalezneme smačky zakončené jedním ocáskem s rozšířením. Tento nálitek na ocasní ploutvičce opět zajišťuje pohyb ocásku i v rukou začátečníka. Do poslední kategorie můžeme zařadit smačky s jednou ocasní ploutvičkou, která se rovnoměrně ztenčuje.  Se všemi druhy smačků se chytá stejně, proto popíši postup lovu pro všechny dohromady.  

Rychle a zběsile

Při výběru prutů saháme spíše po tvrdších. Při chytání na gumy se obyčejně používají pruty s měkkou špičkou, ale právě u smačků je potřeba sáhnout po prutech s tvrdší špičkou. Gramáž prutu volíme podle velikosti gumy a hmotnosti jigové hlavičky.

Smačky můžeme nastražit také na drop shot nebo offset. Koncový návazec z florokarbonu použijeme podle přítomnosti štik a sumců. Obecně platí, že čím slabší, tím lepší. Pokud se na revíru nevyskytuje štika, bude optimální průměr 0,14 až 0,16 mm. Naviják vybereme vhodně k prutu, ve většině případů si vystačíte s velikostí do 2000.

Smačky vodíme rychle. Krátkým škubnutím špičky prutu dostaneme nástrahu do sloupce a než stihne dopadnout na dno, mělo by přijít další škubnutí. Představte si zraněnou nebo umírající rybu. Ta se rychlými krátkými poskoky prodírá vodou, dokud jí nedojdou síly. Pak chvíli klesá ke dnu a vzápětí opět ožívá a snaží se upláchnout dál.

A to je pohyb, který se snažíme napodobit. Několik rychlých škubnutí, chvilička pauza a opět několik rychlých škubnutí. Časem si každý vytvoří vlastní tempo a počet poškubnutí špičkou, než nechá nástrahu „odpočinout“. Je dobré zkoušet různé časové rozestupy a učit se, jak na který ryby reagují.

Studená voda vše zpomalí

S klesající teplotou začínají být dravé ryby línější a již se za rybkami nehoní tak zběsile. Tomu je třeba přizpůsobit i styl lovu. Z rychlých škubání přejdeme spíše na rychlejší zatažení a prodloužíme fázi odpočívání nástrahy.

smaček
foto: David Štrunc

Pokud chytáme na drop shot, můžeme s gumou jen lehce klepat těsně nade dnem. Voda se na podzim s klesající teplotou čistí, je proto dobré prodloužit návazec fluorokarbonu alespoň na 70 cm. 

Nedůvěryhodná nástraha

Prvního smačka jsem si koupil před dlouhou řadou let. V obchodě mě tato nástraha velmi zaujala, nic podobného jsem do té doby neviděl a od několika kamarádů jsem na smačky slyšel jen chválu. Dlouho jsem se však nedokázal rozhoupat ji použít. Domníval jsem se, že na nástrahu, která ve vodě sama pracuje, musí ryby reagovat lépe.

Vyzkoušení jsem oddaloval mnoho let. Až jsem jednoho dne stál v ranní mlze na břehu naší největší řeky. Pár slunečních paprsků, které se prodralo skrz bílou tmu, dávalo znát, že nás čeká krásný den. Na nic nečekám, otevírám krabičku a přemýšlím, kterou nástrahou dnes začnu. Probírám se nepřeberným množstvím tvarů a velikostí gumových nástrah a nakonec nasazuji svoje oblíbené modro bílé kopyto.

Kdo zkouší, chytá

Po několika hodech přichází první kopnutí do prutu. Lehce přisekávám a u nohou už se mi mrská malý okoun.  Jsou tu! Rybu vyháčkuji ještě ve vodě a pokračuji v lovu. Sluneční paprsky postupně protrhávají mlhu a já se konečně můžu trochu zahřát. Ryby však jako by z řeky zmizely. Občas se ukáže zalovení, ale ranní aktivita je ta tam.

Nedá se nic dělat, je čas začít zkoušet, říkám si. Opět se prohrabávám v krabičce a v ruce mi zůstane modrobílý smaček. Je načase, zkusit něco úplně nového. Nahazuji doprostřed řeky, nechám vyklesat a za stálého poškubávání špičky vedu nástrahu ke břehu. Bum!

smaček
foto: David Štrunc

Neuvěřitelná rána do prutu. Sám nevím, z čeho jsem víc překvapený. Jestli z tak ostrého záběru nebo z toho, na jakou nástrahu záběr přišel? Ryba si bere první metry šnůry a zdá se, že má převahu. Na nic nečekám a vydávám se po břehu za ní. V duchu přemítám, s kým mám tu čest.

Po několika metrech se ryba obrací a vydává se proti proudu. To mi vyhovuje, aspoň se unaví, říkám si. A opravdu, ryba pomalu zpomaluje. Když už se zdá, že souboj brzy skončí, ryba se nečekaně rozjíždí zpět doprostřed řeky a vyskakuje nad hladinu. Nádherné štičí tělo ozáří ranní slunce a za obrovského vystříknutí spadne zpět do vody.

Lhal bych, kdybych tvrdil, že se mi nerozklepala kolena. Takovou štiku jsem tu už dlouho neviděl. Nadšení velmi rychle vystřídá zděšení, když si uvědomím, že na konci mám jen 0,14 mm fluorokarbon!

Změna pravidel

Měním strategii souboje, je třeba ji dostat co nejrychleji ven. Opřu se do prutu a modlím se, aby návazec nepřejel přes zuby ostré jako žiletky. Štice se to nelíbí, ale výskokem ztratila většinu posledních sil a nedobrovolně se otáčí ke břehu.

Rychle a s citem dobírám metr za metrem šnůry. Uvědomuji si, že na vylovení budu mít asi jen jeden pokus a tak k němu napnu veškerou pozornost. Štika se vyvalí u břehu a kouká na mě jako by věděla, že teď přichází kritická část.

smaček
foto: David Štrunc

Teď nebo nikdy! Levou rukou rychle strhnu podběrák ze zad a skočím po štice. Povedlo se! A teď rychle na břeh… Štika pochopila, co se stalo, až o několik sekund později a začíná se v podběráku mrskat jako divá. Když se uklidnila, přišel čas pokochat se její krásou. Nádherné zelenošedé tělo vrcholového predátora mě nikdy nepřestane fascinovat. Návazec je již přeříznutý, bylo to o chlup.

Rychlá fotka, pusa na rozloučenou a labský postrach drobných rybek si majestátně odplouvá zpět do hlubiny. Musím si sednout, pořád ještě se mi klepou nohy. Prohlížím si nástrahu, na které jsou rozeznatelné zářezy po zubech. Tak tebe z krabičky už nevyndám, pronesu potichu směrem ke smačku.