V minulém díle jsme se společně vydali na lov do chorvatského moře. Prut zůstal pěkně na břehu, protože místní ryby moc dobře vědí, co mají, při pohledu na rybáře, očekávat.

Text: Zdeněk Hofman, foto: Lenka Hofmanová

Pod vodou začíná drama. Hustá mořská voda mě drží na hladině. Je to parádní zábava a jedinečná příležitost vidět záběry na vlastní oči. Odpluji kousek dál a rychle spustím nástrahu až na dno, aby si ji nevšimla droboť. Pak pomalým poškubáváním mířím směrem, kde krouží kolem převráceného balvanu kanic. Ten spatří kořist a prudce vyrazí.

Napětím ani nedýchám. Zabere? Ve vteřině chňapne po nastraženém mase z přílipky, ale nestačím zaseknout a už uhání pryč. Poznal léčku. Malinko přitáhnu vlasec a snažím se rybu znovu nalákat. Z druhé strany se nečekaně vyřítí mořan obecný, popadne kořist a uhání pryč.

Ani nemusím zasekávat, vlasec se prudce napne a začíná souboj. Mořské ryby jsou mnohem bojovnější než sladkovodní. Pomalu se stahuji na mělčinu a poslední fázi souboje už vychutnávám s nohama na zemi. Překvapuje mě, jak je úlovek ve skutečnosti malinký. Pod vodou vypadal mnohem větší. Nádherné zbarvení však velikostní handicap dorovnává. Rybu fotím a pouštím zpět. Plný nadšení vyrážím na další lov. Lenka mě pohladí jako malého chlapce a pokračuje ve slunění.

Převracím další balvany a připravuji udici. Kromě kanice a pyskouna mám další terč. Připlavali tři cípalově slušných rozměrů. Pod vodou vypadají obrovsky, ale po předchozích zkušenostech odhaduji velikost něco přes 30 cm. To by bylo něco!

Kanic útočí

Přítomnost dalších velkých ryb zřejmě mého kanice znejistila. Krouží kolem balvanů ve zběsilém tempu a snaží se urvat, co se dá. Cítím velkou příležitost a rychle spouštím nástrahu. Jsem však příliš blízko hejna menších ryb.

Jedna nečekaně vyrazí a nástrahu mi z ruky doslova vyšklubne. Je to kněžík duhový. Tento druh patří mezi nejhojnější a nejčastěji lovené rybky Jadranu. Další pokus je ale už úspěšný. Nástraha dopadla nepozorovaně k velkému balvanu. Chvilku počkám a pak malinko zatřesu vlascem. Kanic je sice ve špatném úhlu, ale pohyb zřejmě zaregistroval postranní čárou. Prudce vyrazí. Těsně u nástrahy se na zlomek vteřiny zastaví a bleskově zaútočí. Mám ho!

Rychle začínám povolovat, ale vlasec výborně pruží a po chvilce přetahování je poražený bojovník u břehu. Jeho modrofialově zářící tělo zaujalo několik turistů. Nadšeně si rybu fotografují. Lenka mě upozorňuje, že se ve vodě ráchám už pět hodin a že je čas na večeři. Vida, jak může být pobyt u moře napínavý! Vrátil jsem se do dětských let, protože tuhle metodu lovu jsem používal už jako kluk.

V dalších dnech jsem se zaměřil hlavně na cípaly. Mým největším přáním se však stal obrovský pražman obecný, který měřil více než 50 cm. Dlouhou dobu mě sledoval z místa, kde vzhledem k velkému zlomu dno mizí v modravé hlubině.

Později si dodal odvahu, vplul do mělčích vod a pomalu se přibližoval k převráceným balvanům. Musel prožívat obrovské pokušení, kterému nakonec podlehl a začal hodovat s ostatními rybami. Jednou ho dokonce zlákal i můj pamlsek. To už jsem se krčil schovaný za potopeným balvanem a vzrušením ani nedýchal. K nastraženému masu jenom přitiskl tlamičku, jako by ho chtěl políbit, ale pak začal couvat a nakonec zmizel v moři.

Velkého cípala ani pražmana jsem nakonec nechytil, takže mám důvod těšit se na další dovolenou u moře. Každý kraj má svůj půvab a kouzlo. Malé ryby jsou taky ryby a jejich lov může být stejně dobrodružný a napínavý.

Sedím v autobusu, zavírám oči a těším se domů. Voda v našich řekách není sice tak čistá, jako ta mořská, ale aspoň mě neuvidí sumci a štiky, až na ně budu líčit. Před očima ještě stále vidím kroužit mořské ryby, ale srdce už volá po zacinkání rolničky nebo mlasknutí splávku.

Napsat komentář