Kapři u hladiny se zdržují z několika důvodů. Rádi se vyhřívají za slunných dní a líně postávají v prohřáté horní vrstvě vody. Nejsou příliš aktivní a nabízené sousto v podobě kusu rohlíku, tvrdého chleba nebo plovoucích pelet míjejí, jako by snad byli oslepení slunečním svitem. Když jsou ryby u hladiny, protože se jim nedostává kyslíku, je situace ještě horší. Kapři lapají po vzduchu, aby přežili. Žádná laskomina je nezajímá. Většinou pomůže vítr a zčeřená hladina.

Text: Ivo Novák, foto: autor

Úplně jiná situace je však v době, kdy kapry začne zajímat něco k snědku. Něco, co se nachází na hladině nebo těsně pod ní. V době rojení pakomárů i jiného vodního hmyzu kapři upínají svůj zrak právě k hladině a to, co se nachází pod nimi na dně, je vůbec neláká.

Nebojte se lovit na hladině

Pohled na kapry by měl rybáře přimět vyzkoušet lov těsně pod hladinou. Kapry láká teplá horní vrstva vody. Tam se zdržují a tam je musíme lovit, pokud chceme být úspěšní a užít si pěkného dne. Sestava na položenou i s naplněným krmítkem nejlepším krmením možná zláká lína nebo cejna, ale kapr projede nad zakrmeným místem, aniž by se pro chutné zrnko kukuřice ponořil. Ještě tak nějaký hladový kapří dorostenec.

Netvrdím, že nelze kapra v tento čas u dna chytit, ale mnohem větší naděje je se soustem na hladině nebo těsně pod ní. Kousek střídky rohlíku na háčku s plovátkem, které nám umožní rohlík nahodit do patřičné vzdálenosti, je mnohem lepší a účinnější. Tento lov, při němž rybář vidí ryby a snaží se je přelstít, je akční.

Když zabere kapr

To, že rohlík kapr potopí pod hladinu, není ještě signálem k záseku. Ten by měl přijít až ve chvíli, kdy se pohne kulové plovátko na hladině. Kapři rádi větší sousto nejprve potopí pod hladinu a podrobují ho zkoumání, zda nejde o léčku. Obzvlášť ryby, které mají s rybáři už nějaké zkušenosti.

Někdy to bývají dlouhé sekundy napětí. Kaprům je třeba nějakou tu minutku dopřát a doufat, že háček je stále na svém místě v nástraze. Namočený rohlík bez zátěže klesá ke dnu velice pomalu a není třeba hned stáčet vlasec a napichovat nové sousto. Lepší je soustředit se na plovátko a se seřízenou brzdou a srovnaným vlascem bez průvěsu čekat na signál k záseku. Když jsou ryby při chuti a jejich aktivita na hladině je dobrá, není třeba vymýšlet nějaké zvláštní fígle. Když ale ryby nabídnuté kousky pečiva srkají a našemu kousku u plovátka se vyhýbají, je třeba se zamyslet a vyzkoušet pár změn.

Svou roli hraje délka návazce a tedy vzdálenost háčku s nástrahou od plovátka. Metr je někdy málo a je třeba vytvořit delší návazec. Vše se dá vypozorovat z chování ryb.

Ideálním pomocníkem při tomto lovu jsou polarizační brýle. Bez nich je to hazard se zrakem. Svou roli může hrát i síla a barva vlasce. U vody bychom měli mít hned několik druhů.

Druhy vlasců

Fluorokarbonové vlasce jsou podle mě vcelku zbytečné. Kaprové vody bývají většinou přikalené. Fluorokarbonový vlasec má své opodstatnění jen v čisté vodě. Většinou bychom si měli vystačit s vlasci o síle 0,16-0,20 mm. Záleží ale na tom, jak velké ryby hodláme chytat a jaké používáme náčiní. Na citlivém prutu utrhnout kvalitní 0,16 dá už hodně práce. Plavačkové pruty jsou k tomuto lovu ideální, ale pokud jsou kolem vody stromy a pod nimi málo místa, s oblibou používám vláčecí pruty s gramáží do 30 g.

Pruty pro ultralehkou přívlač nejsou vhodné, i když ryba se na nich i na vlasci 0,10 dá zvládnout, ale je to šílená přetahovaná. Jemný proutek dostává zabrat a vlasec po nekonečně dlouhém souboji s jednou rybou je zralý k vyhození. Rybu v takovém případě totálně vyčerpáte a ta má pak problémy se s úbytkem sil vyrovnat.

Barva plovátka

Jasné signální barvy jsou sice velice dobře na hladině vidět, ale mohou ryby plašit. Průhledné nebo světle zelené plovátko v rybách nedůvěru nebudí. Na větší vzdálenost je ale problematické ho sledovat. Lov přímo na hladině má své kouzlo, ale nemusí být nejúčinnější. Někdy není špatné sáhnout po obyčejném splávku a nástrahu servírovat těsně pod hladinou. Nastavená 30cm hloubka v některých případech dokáže divy.

Pak stačí vyčkat na chvíli, kdy kapr potopí pod hladinu kus návnady a poslat sestavu do těch míst. Slupne svoje vyhlédnuté sousto a při obhlídce, zda někde kousek nezbyl, pozře i vaše sousto. Splávek signalizuje záběr mnohem rychleji bez prodlevy a zásek bývá mnohem úspěšnější.

Tomuto způsobu lovu říkám „podhladinový“ a při lovu kaprů u hladiny ho považuji za účinnější. Podmínkou je, aby nefoukal příliš silný vítr, který nám kousky návnady rychle dopraví daleko od břehu. Během dne se může situace změnit. A jak kapři přestanou o kousky pečiva jevit zájem, nezbývá než se přizpůsobit a nabízet nástrahu hlouběji nebo změnit sestavu na položenou. Ideální je s sebou vozit dva pruty. Každý připravený na jiný způsob lovu, pokud je třeba pruty vyměnit.

Svítí sluníčko a nefouká? Vyrazte k vodě za kapřím štěstím. Na některých revírech je tento způsob lovu těžko řešitelný. Když se objeví hejno perlínů, budete je během chvíle proklínat. Nenechají nástrahu na pokoji a během chvíle ji zlikvidují. Na rybnících, kde lidé krmí divoké kachny, je situace obdobná. Když už omylem ulovíte kachnu, nesmíte jí dovolit vzlétnout, ani se potopit ke dnu, kde se dokáže chytit zobákem čehokoli. V podběráku zkrotne. Zbavte ji háčku a pusťte. A ty kapry, které ulovíte, pouštějte vlastně taky.

Napsat komentář