Její podvodní veličenstvo. Jak na mě zaútočila muréna

Text: Mirek Brát, foto: autor

Soud murén

Muréna má špatnou pověst. Odhlédneme–li od skutečnosti, že pan Dumas obsadil rybníček současně sladkovodními i mořskými rybami, jeho představa murény – dravce je jistě opodstatněná. Místu supů jatých závratí si však Muréna středomořská (Muraena helena) raději pochutnává na rybách, sépiích a korýších.  

Jedná se o typického obyvatele Středozemního moře a lidé se s ní potkávali již v dávné minulosti. Murény si jako součást jídelníčku oblíbili už staří Římané. Podle Plinia byly dokonce tyto ryby chované ve speciálních nádržích krmeny masem otroků, jež jim propůjčilo zvláštní chuti.

Nevalný morální kredit murén umocnil starověk i dalšími výstřelky. Tak například v některých římských městech byl praktikován tzv. soud murén. Provinilý otrok byl svržen do nádrže s vyhladovělými murénami. Pokud bazén přeplaval, byl zproštěn obžaloby. Pokud se mu to nepodařilo, bylo později servírováno rybí maso se zvláštní chutí…

A než se podíváme za murénami do jejich přirozeného prostředí, ještě do třetice zpráva z antiky. Jméno Murena se dostalo i do učebnic právní teorie. To když řečník M. T. Cicero hájil jednoho konzula před soudem z nařčení z volební korupce.

Tím konzulem nebyl nikdo jiný, než „počestný“ římský občan jménem L. Murena. Možná, že někde v zaprášených archivech je zapomenut nějaký římský svitek, který obsahuje okřídlené rčení tolik podobné přirovnání o chování štiky v rybníce plném kapříků. Možná tak obyvatelé věčného města s oblibou říkali: Chová se jako hladová muréna v nádrži se sépiemi.  A s korupcí spojovaný konzul L. Murena se tomu jen usmíval, protože byl po vynikající Ciceronově řeči osvobozen. Místo něho si v rámci „soudu murén“ přišli zaplavat nešťastní otroci…

Podmořský vetřelec

Muréna středomořská, někdy nazývaná také „římským úhořem“, žije kromě Středozemního moře i ve vodách východního Atlantiku v linii od pobřeží afrického Senegalu na jihu až k Britským ostrovům na severu.

Najdete ji na Kanárských ostrovech stejně jako na Azorách nebo Madeiře. Dorůstá do délky 150 cm a mezi její oblíbená místa patří pobřežní útesy a vraky lodí. V obou variantách využívá řady úkrytů, ve kterých tato ryba se soumračnou a noční aktivitou přes den setrvává.

Typická muréna vyhlíží ze svého úkrytu a „štěká“. Rozevírání úst s dlouhými, špičatými a lehce dozadu zakřivenými zuby ovšem není výhružným gestem, kterým ryba hodlá zastrašit protivníka. Jedná se totiž o nezbytný fyziologický proces zajišťující rybě přísun kyslíku. Murény nemají žaberní víčka a jsou nuceny pohyby úst hnát čerstvou vodu k dýchání přes úzká a dlouhá žábra.

Výrazný rypec je u murén na místě, protože disponují výborným čichem, aplikovaným zejména při nočním lovu v mělkých vodách moře do hloubky 100 m pod hladinou.

Hodně se mluví o jedovatosti murén. Ano, murény mají v ústech jedové žlázy. Při kousnutí může navíc dojít i k nebezpečné druhotné infekci. Ryba na vás však nikdy nezaútočí a svůj arzenál použije pouze v případě, že se cítí krajně ohrožena.

Jinak je to dokonalý predátor, který má něco společného i s filmovým Vetřelcem. Pamatujete, jak monstrum na palubě kosmické lodi Nostromo vyděsilo posádku i diváky v kině vysunutím dalších hrůzostrašných úst z již tak děsivého primárního chřtánu?

Podobnou schopnost objevili vědci i u murény, konkrétně u druhu Murena retifera. Ve zlomku vteřiny, v okamžiku uchopení kořisti hlavní čelistí, použije tato muréna další vychlípitelná ústa, která byla dosud ukryta v krku. Hrůza! A jak se pomstít podmořskému Vetřelci? Nejlépe mu vyhradit místo v okultistické literatuře.

Ta obsahuje radu na léčení očního zánětu. Nemusíte už k očnímu lékaři, stačí si zajet k nejbližšímu moři. Okultisté totiž radí, že „existuje jakási ryba, podobná velkému hadu, jménem muréna, jejíž vyloupnuté oko přiložené na čelo nemocnému léčí zánět oka, zatímco rybě opět naroste.“ Hrůza! A tak se raději pojďme na murénu podívat, než se nám ze strachu natolik zvětší oči, že se nevejdou za skla potápěčské masky!

Murény v ponorce

S murénami jsem se potkal při potápění v Chorvatsku i v  Itálii, ale nejpoutavější příběh zaplněný zvlněnými hadími těly těchto ryb se váže k francouzské Riviéře a tamním vrakům.

Zejména vrak francouzské ponorky Rubis nedaleko Saint Tropez je domovem velkých murén, které zde nalézají dostatek vhodných úkrytů. Murény nejprve opatrně vyhlížely z úkrytů, ostatně byl den a do nočního lovu času dosti. V blízkosti některých byly ke spatření i symbiotické krevety, které pomáhají muréně zbavovat se parazitů. Za užitečnou symbiózu se muréna krevetám odmění tím, že je definitivně škrtne ze svého jídelního lístku.

Murény nás sledují se zvědavostí a královským klidem. V hladové predátory se však okamžitě změnily, když jim bylo nabídnuto maso „odcizené“ v lodní kuchyni. Se sebejistou elegancí opouštěly úkryty a nechávaly se krmit.

Krmení dravců ovšem nikdy není ušetřeno od nezanedbatelného rizika, že vaši ruku budou murény považovat za prodloužení chutného sousta. Navíc se postupně stávaly agresivní a začaly si všímat i nás.

Muréna vyrazila přímo proti mně! Odrážím ji pouzdrem fotoaparátu, vrací se. A znovu!  Nyní ji zajímají části výstroje upevněné na potápěčské vestě. Říkám si, jak bych vysvětlil kousnutí více než metrovou murénou v hloubce okolo 40 metrů pojišťovně?!

Čich murén analyzoval prostředí a vůně masa změnila zatím jen trochu ospalé a na člověka již uvyklé ryby v nebezpečné lovce.  Vracíme se zpátky na hladinu. Počítáme metry, které nás dělí od našeho světa. Počítám v duchu šance, které měl  nešťastník při takovém „soudu murén“.  

Jsme zpátky na palubě lodi. Někde dole pod námi do polosyta nakrmené murény spřádají plány na noční lov. Stáhly se ve smyčkách zpátky do vraku ponorky. Silná rybí těla, dlouhé zuby, instinkt predátorů.