V poslední době jsem zaznamenal několik opravdu povedených článků na téma lín, a tak věřím, že o jeho lovu toho víte dost. Můj pohled bude poněkud odlišný…

text: Vojtěch Fiala

Rád bych vám popsal své první kroky při snaze chytit trofejního lína. Řeč bude tedy o jedincích atakujících půlmetrovou hranici. Ačkoliv k vodě nechodím jen kvůli rekordům, musím se přiznat, že chytání ryb průměrné velikosti mě také neuspokojuje a u lína tomu bylo zrovna tak. Přece jen je to jedna z našich nejkrásnějších ryb, a tak jsem toužil po zdolání bájné hranice 50 cm.

Kde je hledat?

Jistou představu a domněnky, jak dostát svého cíle, jsem měl. Už od prvních vycházek k vodě jsem věděl, že ideální období pro lov línů začíná na jaře, později jsem to NEJ období zúžil pouze na konec dubna až do první půli června. Asi nejúspěšnější denní dobou byly 2-3 hodiny před setměním.

Nejen znalosti, ale i samotný vzhled ryby napovídá, že je dokonale uzpůsobena životu a manévrování ve vodní vegetaci. Kde jinde tedy hledat trofejní jedince, než v prostředí, které je línům vlastní. Zaměřil jsem se tedy na revíry s vodním rostlinstvem (hloubka není zcela rozhodující).

trofejní lín
foto: Vojtěch Fiala

Jedině plavaná

Konkrétně to byla stulíková pole, orobincem lemované příbřežní partie, nebo alespoň větší množství leknínů. I když roucho vodního rostlinstva poskytuje do jisté míry rybě bezpečí, stále to nebylo ono. Proto jsem vyhledával vody s menším rybářským tlakem, nebo ty skoro nepřístupné. Právě v těchto místech jsem spatřoval svou naději na úspěch. Techniku lovu nekompromisně ovládla plavaná – nejen díky citlivosti celé montáže, manévrování mezi porosty, ale i přehledu o tom, kde se ryba pohybuje i s nástrahou. 

Co se průměru vlasce týče, obzvlášť v hustších porostech lín vlasec mezi stonky snadno přehlédne, a tak jsem používal i průměr 0,22 mm. Dnes už existuje nepřeberné množství nástrah, ale pro mě se jako nejvíce účinné ukázaly právě ty nejobyčejnější.

Lín není žádný hltoun

Rousnice a rohlík. První nástraha je bezkonkurenční, druhá je také skvělá. Ale pozor, lín není kdovíjaký hltoun a pro velké ryby to platí dvojnásobně. Všechny, nebo alespoň většina mých záběrů měla stejný scénář… Šikmo stojící splávek se zlehka položil na vodní hladinu a okolo něj se tvořily miniaturní kroužky v pravidelných intervalech. 

Občas i popojel o kousek stranou. Než lín nástrahu pořádně ochutnal a pak ji i konečně polkl, trvalo to i několik minut. V konečné fázi se splávek opět postavil a nevelkou rychlostí ujížděl do nejhustší vegetace, a to byl vždy ten správný moment pro zásek. Převážná většina záběrů končila úspěchem.

lín obecný
foto: Vojtěch Fiala

I když nejsem zastáncem házení mnoha kilogramů krmení do vody, v průběhu chytání doporučuji po každém, ať už proměněném, nebo neproměněném záběru vodu trošku prokrmit. Přehánět ale nic nemusíte, zcela stačí hrst návnady.

Zkuste oregano

Když lín projede kolem vás, dno se „zvíří“ a krmení se bude vznášet v okolí lovného místa, tím upoutá pozornost a líni neodplavou. Jako návnada postačí obyčejné rybí granule, do nichž přidávám mimo jiné i oregano, na které, jak jsem později zjistil, líni skvěle reagují.

Ačkoliv lín není má nejoblíbenější ryba a jeho lovu jsem dosud nevěnoval nikterak zvýšenou pozornost, mám již na svém kontě hned několik úlovků přesahujících délku 50 cm a hmotnost 3 kg. Lín není kdovíjakým bojovníkem, ale jeho lov má své kouzlo.