Ve střední Evropě se původně vyskytovalo pět základních druhů, které patří do rodu jeseter. Jeseter velký (Acipenser sturio), jeseter malý (Acipenser ruthenus), jeseter hladký (Acipenser nudiventris), jeseter hvězdnatý (Acipenser stellatus) a jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedti). Jeseteři jsou hospodářsky velmi ceněné druhy, v přírodních podmínkách dochází k oslabování jejich stavů, jsou totiž nadměrně loveni.

Text: Jan Stluka, foto: Lenka Hofmanová, Ivo Novák, archiv redakce

Některým druhům hrozí vyhubení. Jeseteři jsou i objektem umělého chovu a některé druhy byly záměrně rozšířeny mimo svůj původní areál. Uměle jsou vytvářeni i kříženci, například kříženec mezi vyzou velkou a jeseterem malým, kterému se říká bestěr.

Jeden ze středně velkých druhů jeseterů se jmenuje jeseter sibiřský (Acipenser baerii). Není naším původním druhem. Jeho domovinou jsou, jak už napovídá jeho přídomek, velké řeky na území bývalého Sovětského svazu, např. Jenisej, Ob, Lena atd.

Bohužel, populace žijící v těchto přirozených podmínkách je díky nadměrnému lovu téměř vyhubena. Některé prameny dokonce uvádějí, že se momentálně v rybnících Evropy nachází více jeseteřích jedinců než v sibiřských řekách. Pořád totiž ještě existuje příliš velká skupina lidí, která je ochotna zaplatit obrovské částky za jikry, kterým se říká kaviár.

Těmto lidem nijak nevadí, že stovky ryb jsou uloveny nelegálně a mrtvá těla jsou ihned po vykuchání hozena zpět do vody. Inu, v Rusku se nikdy s ničím moc nemazali. Nikoho neohromí ani skutečnost, že jikernačka vyprodukuje jikry až v sedmém roce života a jen málokteré se podaří přivést na svět další generaci. To gurmány a doslova pojídače černých slaných bobulek příliš nezajímá. Zaplatili hříšné peníze, tak co.

Za rok vyroste 35 centimetrů!

Dnes tvoří jeseter sibiřský běžnou obsádku téměř všech větší privátních rybníků, na kterých se provozuje rybolov. Poměrně často ho můžete potkat i v zahradních bazénech a jezírkách. 

Roste velmi rychle. V prvním roce může měřit i 35 cm a dorůst může až do délky 2 m. Dožívá se i úctyhodných 40 let. Tření probíhá na konci dubna nebo začátku května. U nás se zatím přirozeně nerozmnožuje, což je vzhledem k jeho častým unikům do svazových vod poměrně dobrá zpráva.

Bohužel nikdo neumí předpovědět, jaké dopady by mělo jeho eventuální přemnožení na ostatní druhy ryb a další vodní živočichy. Osobně jsem se s ním setkal jak na ÚN Hněvkovice, tak ÚN Orlík. Za potravu mu slouží veškerá zvířena dna, tedy larvy komárů, jepic, vážek atd., nerozpakuje se ale sezobnout či spíše nasát i rybku či jiné, alespoň trochu poživatelné sousto. Aktivní zůstává i pod ledem.

Poznávací znaky

Tlama je masitá a vysloveně spodní, před ní má čtyři vousy. Tělo kryje kůže bez šupin, najdete na ní ale řady kostěných štítků. Ocas svým tvarem trochu připomíná žraločí. Horní lalok je mnohem delší než spodní. Jeho vzhled je natolik typický, že si ho snad ani nelze splést s jinou rybou, jedině snad s jeho příbuzným jeseterem ruským. Ten má podstatně kratší rypec i menší hlavu, hned za ní začíná jakýsi hrb a jiné jsou i proporce ocasu. Hlavními rozpoznávacími znaky jsou zřetelné kostní štítky a barva těla. Stříbrně bílá kamufláž hravě zastíní až uniformní hněď příbuzného. 

Loví se nejlépe na položenou

Jeho lov není složitý, jasný prim patří klasické položené. Lovit se dá i za pomoci plavané, atakuje i pomalu tažené gumové nástrahy. Jestli svoji nástrahu vyvazujete mimo háček, nebo sousto pícháte přímo na něj, není v podstatě nijak důležité. Alfou i omegou úspěšného lovu je krmení.

Máte dvě možnosti, jak ke krmné kampani přistoupit. Zaprvé do vody sypete pelety, nejlépe s vysokým obsahem rybích olejů. Tyto smradlavé válečky můžete ještě doplnit o boilie nebo o klasické partikly, jako kuřici, pšenici, řepku atd. Na rozdíl od kaprů není úplně dobré na jesetera krmit plošně, ale dobroty koncentrovat do relativně malého prostoru.

Jakmile tento prostřený stůl jeseteři najdou, budou se krmit, dokud bude čím. Kromě vysloveně chladných měsíců se vždy vyplatí krmit spíše více než méně. Jako nástrahu můžete zvolit již zmiňované pelety či boilie. Na vlastní příchuti nijak zvlášť nezáleží. I když krmíte kuličkami s masovou příchutí, můžete nastražit i sladké varianty. Záběry budou přicházet i na ně.

Droboť odeženou velké ryby

Druhá varianta, jak přilákat věčně hladové nosatce k sobě spíše připomíná přípravu na závod v plavané. Do klasické krmítkové směsi, která může být neochucená, přidejte co nejvíce živé složky. Klidně v poměru 2:1 ve prospěch sypké směsi. Jak bílé červy, tak kousky rousnic. Do oblaků krmeného kalu sice nejdříve najede rybí droboť, tu však rychle odeženou první větší ryby. Vlastní udice se snažte sestavovat jednoduše, ale pokud možnost silově. Jeseteři jsou urputní bojovníci. Při zdolávání leckdy předvádějí i salta ve vzduchu. Háčky proto volte raději ze silnějšího drátu a i ostatní součásti udice dimenzujte přiměřeně.

Cílený lov jeseterů pod ledem stále vyvolává mezi rybáři mnoho emocí. Odpůrci tohoto způsobu argumentují příliš dlouhou dobou nutnou pro zdolávání i focení, která má na fyzickou kondici ryb neblahé dopady.

Nutno dodat, že vystavovat jakoukoliv rybu delšímu pobytu na vzduchu, který má teplotu kupříkladu -15 stupňů, je barbarství. Na druhou stranu, v pěti stupních pod nulou a za použití podložky není důvod se fascinujícího lovu vzdávat. Zvláště tehdy, pokud jsou majitelé revíru ochotni vám vyřezat v ledu větší otvory. Krmení, i když podstatně střídmější než v létě, výrazně zvyšuje vyhlídky na úlovek speciálně v případě, že se vám podaří najít hlubší úseky lokality. I v tomto období nejvíce boduje nástraha položená na dno.