Zní to šíleně. To přece není možné… Myslel jsem si to i já, když mi Václav Rampich nabídl, že mě naučí, jak se dají chytat candáti bez háčku.
text: Ivo Novák
Vaškův výmysl jsem si osobně vyzkoušel a nevěřil jsem vlastním očím, když prvního krasavce dotáhl až do podběráku. Tento způsob lovu má své kouzlo. A kamaráda chápu. Neznám totiž člověka, který by se k rybám choval ohleduplněji.
Pro něj je ryba přítelem a taky se tak k ní chová. Nelení si lehnout na břicho a kapra uloveného na kousek housky vyháčkovat přímo ve vodě. K rybě vzhlíží s úsměvem. Rybaří pro potěšení.
Václav na metodu lovu candátů bez háčku přišel náhodou, když chtěl vyzkoušet, jestli candáti na jeho vlastním rybníku požírají kousky rybího masa, kterým je krmí.
Zkouška spočívala právě v tom, že na prázdný vlasec přivázal filet z cejna a vhodil ho do míst, kde očekával rejdění candátů. Malý splávek použil jako signalizátor. Jen nastavil hloubku, aby nástraha ležela na dně. Základem všeho je dopřát rybě dostatek čas, aby filet pozřela.
Ryba necítí nebezpečí
Candát necítí žádný odpor a po uchopení kořisti odplouvá od hejna, aby si své sousto vychutnal. Je zajímavé, jak se ryba chová. Někdy krouží dokola a jen popojíždí z místa na místo. Jindy peláší s kusem masa desítky metrů s filetem mezi zuby.
Maso v puse jen převaluje a zkoumá. Zřejmě si vychutnává úlovek. Až když se vlasec přestane odvíjet z navijáku a zůstane několik minut v klidu, tehdy je čas na zdolávání. Rybář by čekal, že bude následovat zásek, ale ne.
Není co zasekávat, v nástraze není háček. Stačí si v klidu seřídit brzdu, dopnout vlasec, zvednout špičku a je tu zdolávání. To musí být jemné, šetrné, žádné páčení ryby smykem z vody. To by byla chyba. I sedmdesátník se nechá vodou přitáhnout k rybáři a nevyvádí. Připadá vám to nějak tak, jako když táhnete unavenou rybu.
Možná, že právě díky jemnému zdolávání ryba necítí nebezpečí a nechá se navést nad podběrák. Václav Rampich uvádí, že úspěšnost této metody je někde mezi 30-50 %. Když jsem si tento způsob zkoušel, dva candáty ze tří jsem úspěšně zdolal. Nechával jsem rybě zřejmě více času než Vašek.
Nůžky stačí
Když je candát u břehu, není třeba žádné vyprošťování háčků. Stačí vzít nůžky a vlasec ustřihnout v ústech dravce. Přece ho nepřipravíme o masíčko, na kterém si tak pochutnal. Ryba odplouvá na svoje stanoviště a nám nezbývá nic jiného, než přivázat na volný konec vlasce nový kousek rybího masa a nahodit.
Při tomto způsobu nehrozí úhyn ryb, které pozřou nástrahu hluboko. Kdo chodí lovit candáty na položenou, určitě ví, o čem je řeč. Menší kusy zhltnou nastraženou rybičku během chvíle. Se sešitým jícnem ryba moc šancí na přežití nemá. Když použijete háček a budete zasekávat okamžitě při prvním pohybu nástrahy, vaše úspěšnost nebude o moc vyšší.
Jen to zkuste!
Candát je vyhledávanou rybou pro svoje chutné maso. Většina rybářů je ráda, že se dočkala vůbec nějakého záběru a nechává rybu, jak se říká, zažrat. Předem se počítá s tím, že ryba skončí na talíři. Pokud nedosahuje stanovené lovné délky, má prostě smůlu. Když teče krev rybě ze žaberních oblouků, je konec. Pokud se ale přece jen najde pár „bláznů“, hurá! O pocit napětí, kdy se splávek dává do pohybu, jistě nepřijdete. Je to vážně napínavé…
Diskuze k článku (0)