Kdo nekrmí, nechytá. To je stará rybářská pravda. Přikrmit, alespoň trochu, opravdu musíme, když si chceme zachytat. Většina ryb si pak dá říci a do kalu na provnaděném místě se stáhne. A leckterá se pak i splete. A to i tehdy, když ryby nejsou zrovna při chuti.

text: Stanislav Kovář

Je mnoho způsobů, jak dopravit návnadu na místo, kde ji potřebujeme mít. V podobě koulí? Také jsem to dělal. Dokonce jsem do jejich vnitřků vkládal kamínky, aby rychleji klesly na dno. Mělo to však své nevýhody. Jednak krmení muselo být kompaktnější, aby se hned při dopadu na hladinu nerozbilo, jednak se ve vodě špatně a dlouho rozpadalo.

S koulemi se dalo přesně vnadit jen nablízko, a hlavně ve stojaté, poměrně mělké vodě. Zkoušel jsem i raketu. Ta sice do dostatečné vzdálenosti dokázala dopravit potřebné množství i řidší krmné směsi, ale když se po dopadu na hladinu otevřela a vyprázdnila, proud vody krmení rozptýlil a bylo po přesnosti.

Navíc se raketa mnohdy ani neotevřela, ale to byla má chyba, protože jsem volil levnější a tím i nespolehlivý model. Další způsob spočíval i v nastřelování návnady prakem. Ale ani to mě neuspokojilo.

Zkusil jsem tedy něco úplně jiného. Hranaté krmítko z jemného pletiva s očky 5 x 5 mm, vyztužené měděným drátem z elektrického vodiče o průměru 1 mm. Taková krmítka si vyrábím a používám je při běžném chytání i s feederem. Mé krmítko je trochu větší, pojme asi 250 ccm partiklu. Tedy množství odpovídající objemu menší koule, které jsem kdysi do vody házel ručně.

Jeho rozměry jsem zvolil následovně: Stěny jsou v rozměru 6 x 6 cm, jejich výška 7 cm. S krmítkem jsem maximálně spokojený, do patřičné vzdálenosti dopraví i řidší směs, která rychle a spolehlivě dosedne na dno tam, kde ji potřebují mít. Po náhozu chvíli počkám, pak silnějším škubnutím krmení uvolním a když krmítko vytáhnu, můžu s ním později pohodlně vnadit dál.

Navíc za pomoci silnějšího prutu, na kterém si na navijáku klipem zajistím potřebnou vzdálenost, nahazuji stále a téměř přesně do jednoho místa. Dnes už si chytání bez Feedermaxu nedovedu ani představit, takže se s vámi o zkušenost a postup výroby rád podělím. Zhotovit ho dokáže každý jen trošičku šikovnější rybář z řad kutilů.

pletivo
Nejprve si z pletiva odpočteme potřebný počet ok (1 oko = 0,5 cm) a potřebný kus odstřihneme. Foto: Stanislav Kovář
klícka z pletiva
Pak pletivo na nějakém hranolu upnutém ve svěráku ohneme do patřičného tvaru. Foto: Stanislav Kovář
pájení cínem
Na spoji pletivo pomocí pistolové pájky spájíme cínem. Foto: Stanislav Kovář
drátěná klícka
Konce „klícky“ na spodní hraně ohneme dovnitř. Foto: Stanislav Kovář
krnítko na kapry
Horní rám vyztužíme měděným drátem a vypleteme s ním i dno s velkými otvory. Vše na několika místech opět spájíme cínem. Foto: Stanislav Kovář
závěs na krmítko
Z měděného drátku si připravíme i závěs a upevníme ho ke krmítku. Foto: Stanislav Kovář
krmítko na ryby
A máme hotovo. Foto: Stanislav Kovář
vyrobené krmítko
Pak už jen zbývá Feedermax nastříkat, třeba barvou na disky kol. Foto: Stanislav Kovář

Komentáře (7)

  1. If some one desires to be updated with most up-to-date technologies afterward he must be pay a quick visit this
    web site and be up to date everyday.

  2. You actually make it seem so easy with your presentation but I find this matter to be really something which I think I would never understand.
    It seems too complex and very broad for me. I am looking forward for your next post,
    I will try to get the hang of it!

  3. Thanks for the auspicious writeup. It if truth be told was
    once a enjoyment account it. Glance complex to far introduced
    agreeable from you! By the way, how can we communicate?

Napsat komentář