Chovné rybníky v Karlovarském kraji opět plundrují hejna hladových kormoránů, volavek a dalších ptáků. Region leží v přirozeném koridoru, kudy ptáci míří na zimoviště a zpět.

text: Marek Kožušník

Podle jednatele společnosti Rybářství Mariánské Lázně Zdeňka Maška je už nyní jasné, že letos budou výnosy nižší. Na vině jsou právě i vysoké počty ptáků, kteří se rybami živí. Zejména při jarním či podzimním tahu menší chovné rybníky doslova decimují. Náklady na chov ryb přitom rostou. Uvedl to pro iDnes.cz.

„Těch volavek, kormoránů a dalších ptáků, co se rybami živí, je moc. Jsou přemnožení. Chovné rybníky doslova plundrují. Náklady rostou obrovskou rychlostí, zejména u těch nejmenších rybek, které nakupujeme z líhní. Abychom ztráty kompenzovali, musíme jich vysazovat každý rok obrovské množství navíc. A to stojí peníze,“ stěžuje si Zdeněk Mašek.

Podle Maška není v lidských silách chovné rybníky před rybožravými ptáky uhlídat.

Ochránci nemají plašiče rádi

„My jsme dřív používali plynové plašiče, podobné se standardně používají k ochraně vinic před špačky. Jenže to prý je špatně, ochráncům přírody to nevyhovuje. Dnes proto zaměstnáváme člověka, který v kritických měsících každý den od rána do večera rybníky objíždí a ptáky plaší,“ popisuje Mašek.

přemnožení kormoráni
foto: Martin Čech

Přesto to nestačí. Rybáři spočítali, že po návštěvě hejna kormoránů a volavek zůstane na mělkém chovném rybníce s bídou desetina původně vysazeného množství ryb.

Kormoráni a volavky nejsou samy, kdo plundrují zdejší rybníky. Na rybách podle místních rybářů hodují také racci nebo potápky, na rybníky kolem Františkových Lázní občas zamíří i orel mořský.

Rybáři rezignovali

Společnost Rybářství Mariánské Lázně už proto na řadu druhů dříve chovaných ryb rezignovala a zaměřila se výhradně na kapra, amura, tolstolobika a v menším množství i na štiku.

predátor
foto: pixabay

Hladoví přemnožení ptáci jsou podle Zdeňka Maška pro firmy, které podnikají v chovu ryb, těžkým soupeřem. Upozorňuje, že takové podnikání není možné držet donekonečna.

„Nemá to budoucnost. Je to škoda, protože práce je to zajímavá, ale nikdo ji nechce dělat. Rybáři v podstatě jen sypou ryby do rybníků, aby je tam pak ptáci sežrali. My starší už jsme na to rezignovali, snažíme se alespoň toho kapra udržet, ale mladí odcházejí, protože v tom za současné situace nevidí perspektivu,“ míní Mašek.