Nutriční požadavky ryb, trávení potravy a jejich růst jsou značně odlišné ve srovnání s vývojově vyššími obratlovci. Ryby středních a severních zeměpisných šířek se živí převážně lehce stravitelnou bílkovinnou potravou živočišného původu, tedy zooplanktonem, zoobentosem (larvy vodního hmyzu) a rybami.
text: Petr Spurný
Krátce zmíním střevní mikroflóru ryb, která je nesrovnatelně chudší než u teplokrevných obratlovců. U ryb jsou v jednom gramu střevního obsahu zjišťovány řádově jen tisíce až stovky milionů bakterií. U kapra bylo prokázáno, že populace střevní mikroflóry je nejpočetnější v době aktivního příjmu potravy.
Složení potravy také nejvíce ovlivňuje charakteristiku střevní mikroflóry a s výjimkou střevních bakterií (enterobakterií) nejsou u ryb známé žádné původní (autochtonní) skupiny bakterií. Ani celulolytické bakterie nebyly v mikroflóře ryb nalezeny, což potvrzuje neschopnost ryb trávit celulózu.
Intenzitu trávicích pochodů u ryb ovlivňuje celá řada vnějších i vnitřních faktorů. Z těch vnějších je určitě nejdůležitější teplota, protože u ryb jsou vzhledem k jejich poikilotermii veškeré životní pochody prvořadě limitovány teplotou prostředí, tedy i intenzita příjmu potravy a účinnost jejího trávení.
Většina našich rybích druhů v zimním období omezuje (chladnomilné druhy) nebo úplně zastavuje (teplomilné druhy) příjem potravy. Neplatí to pro mníka, který intenzivně přijímá potravu a roste i v zimě.
Postupné podzimní ochlazování vody je pro ryby signálem pro zvýšení potravní aktivity, aby získaly dostatečné energetické rezervy pro dlouhé zimní období. Kromě toho řada rybích druhů, u nichž probíhá rozmnožování v jarních měsících, potřebuje zajistit vytvoření pohlavních produktů ještě v průběhu podzimu, protože na jaře už by to nestihly.
Proto je také podzim rybářsky nejúspěšnějším obdobím roku. V dobách hojnosti lipanů tak byl nejlepším obdobím jejich lovu měsíc říjen s typickými ranními mrazíky. Výrazné snížení teploty vody je totiž pro lipana signálem ke zvýšení potravní aktivity přetrvávající až do pozdního podzimu, protože si potřebuje vytvořit výrazné zásoby vnitřnostního tuku pro zimní období.
Při dlouhodobě nízkých teplotách vody během zimy se zastavuje produkce trávicích enzymů i žluče, což platí především pro teplomilné druhy. U nich se potom v teplém období roku výrazně zvyšuje příjem potravy i činnost trávicích enzymů. Amur bílý, který je výrazně teplomilným druhem, vykazuje maximální příjem potravy při 25 °C, kdy je schopen denně zkonzumovat vodní rostliny v množství až 120 % vlastní hmotnosti.
K fyziologii výživy ryb má vedle teploty úzký vztah také obsah ve vodě rozpuštěného kyslíku, salinita vody nebo její znečištění. Z dalších faktorů je to množství přijaté potravy, jejíž zvýšený přísun zhoršuje účinnost trávení. Dochází totiž k zesílení střevní motoriky, takže potrava projde trávicím ústrojím rychleji a nedokonale strávená.
Po hladovění a následném příjmu potravy se účinnost trávení naopak zvyšuje. Kvalita potravy významně ovlivňuje střevní motoriku a enzymatickou účinnost trávení. Důležitý je také poměr vody a sušiny v potravě, vyšší obsah sušiny zpomaluje střevní peristaltiku a zvyšuje intenzitu trávení. Určitý vliv má také věk ryby, protože s rostoucím věkem se zpravidla zvyšuje trávicí schopnost, což platí zejména pro juvenilní (nedospělé) ryby.
- Jak přijímají potravu ryby s dokonale vyvinutým trávicím ústrojím s prostorným žaludkem, jako jsou štika, sumec nebo candát?
- Proč se rychlost růstu sumce s věkem zvyšuje?
- Záleží u růstu tlouště nebo parmy více na kvalitě potravy nebo dědičných dispozicích?
- Proč ryby rostou celý život?
- Co je to hlavní, příležitostná a nouzová potrava ryb?
- Jak můžeme využít znalost potravního chování ryb pro úspěšný rybolov?
To vše si můžete přečíst v novém čísle časopisu Rybářství. Na stáncích je od začátku dubna.
Objednat si ho od 1. dubna můžete také v našem e-shopu.
Pokud ještě nemáte předplatné časopisu Rybářství, můžete si ho zařídit zde.
Diskuze k článku (0)