Šupiny

Milan Líbal vyrazil 6. 12. 2020 vláčet na Labe. Takový úlovek asi nečekal.

Konec roku se blíží. Bilancovat ale ještě nebudu, vždyť řada rybářů chytá své kapitální úlovky zrovna v tomto období. Někdo propadl kouzlu dírkování. A někdo si zimu užívá jen tak… Prochází se kolem vody a vzpomíná, jak se tu v létě krásně rybařilo.

Jednou v létě jsme se s kamarádem rozhodli jet na týden na ryby na Orlík. Po velkých přípravách jsme plně vybaveni vyrazili a začali objíždět známá místa v horní části přehrady. Vezli jsme i nezbytnou pramici, která je zde velkou výhodou vzhledem k těžko po souši přístupným místům u vody.

Mnozí rybáři jezdí za obřími sumci stovky kilometrů do Itálie, Francie nebo Španělska. Radek Kališ svým úlovkem potvrdil, že obří sumci žijí i v České republice. A to na svazových vodách.

Eliška Havelková rozhodně nepatří mezi ženy, které by se bály vyrazit ven k vodě. Naopak, počtem a velikostí ulovených ryb se může měřit s kdejakým rybářem!

Čihadla visela na krásně prověšených vlascích, ospalý letní den se za komářího koncertu lámal k červánkovému večeru. Srpnovou idylku jen občas narušil hluk valícího se kamení po lesní skalnaté stráni, když někde na kopcích proběhlo stádo muflonů nebo divokých sviní.

V té době mi bylo dvanáct. Jezdili jsme s otcem chytat parmy do míst „pod Střelou“. Střela je malý zámeček tyčící se na kopci nad řekou, která tady tvoří pozvolný meandr. Krátké tažné úseky na mělčinách střídá rychlejší voda, ozdobená veselými stříbrnými vlnkami, aby vzápětí skončila v tišinách tůní.

Les je zvláštní místo. Krásné za plného světla. Jakmile však světla ubude, mění se větve stromů v pokroucené paže přízraků. Světla je nyní viditelně méně. Slunce se asi na chvíli schovalo za záclonu mraků a les kolem mě se proměnil do strašidelné podoby.

Listopadové Rybářství kromě tradičních rubrik přináší kromě vzpomínání na ikonu našeho časopisu také článek o odolnějším druhu kapra a také text o tom, jak se vědci Biologického centra učí zjistit rybí obsádku z jediné kapky vody.

Podzimní chytání nasazených kapříků je poměrně zábava. Občas si nějakého velmi rád ponechám na kuchyňské účely. Ale když jdu s naší fenečkou Sušenkou přezdívanou Sushi nebo všeobecně jako Bóbiká, tak psíčková omáčka je vždy záložní plán. Ne, dělám si legraci. Pes je kamarád, ne žrádlo.

Vzpomínáte si na svoje poprvé? Myslím tím, když jste poprvé vzali do ruky přívačový prut a vydali se přelstít opatrného dravce? Tomášovi se ze začátku moc nedařilo, nakonec ale přišel na to, která nástraha ten den dravce zaujala.

Takový úlovek se podaří opravdu jen málokomu. Hodně tmavých, skoro až černých candátů se vytáhne u údolních nádrží poměrně dost, černá štika je však opravdu vzácná.

Při rybářských výpravách do zahraničí a zejména na revíry severního a středního Švédska se snažíme každoročně začlenit do naší stálé skupiny nováčka z okruhu našich rybářských přátel, aby i oni poznali nezkaženou přírodu a vody ještě stále plné ryb.

Ulovit trofejní rybu je snem snad každého rybáře. Šťastná lovec Pavel Michalec má pro letošní sezonu splněno, podařilo se mu totiž ulovit parádního amura!

Článků o tom, jak někdo zasekl sumce a po zdolávání se buď smál, nebo plakal, v Rybářství vyšlo spousty. Tohoto sumce, o němž píšu, jsem nezasekl. Zasekl ho tchán a celé to bylo tak neuvěřitelné, že neprožít to, ale jen někde slyšet, nevěřil bych.