Poznávání

Pokračuji v nepravidelném seriálu o chytání na severu Evropy, kde střídavě žiju a pracuju. V červenci se ozvaly moje toulavé nohy. Volání dosud nepoznaných dálek mě lákalo, vábilo. Můj nos větřil dobrodružství a otáčel se k severním dálkám. A protože je druhová obsádka sladkovodních ryb v okolí mého přechodného domova u Trondheimu spíše chudá, zatoužil jsem ulovit nějakého lipana v sousedním Švédsku.

Jít si v zimě zachytat na rybník s feederovými udicemi se nám jen tak nepodaří. Buď je rybník pokrytý ledem, nebo očka prutů v mrazu zamrzají po prvním nahození. Čas od času se ale vhodná příležitost přece jen naskytne. Pak můžeme ulovit kapříky, tlouště i pěkné cejny.

Je tady zima a rybníky jsou zamrzlé. Úkolem nás, rybářů, je postarat se o ryby i v tomto mrazivém období. Ptáte se, jak se starat o ryby, když je na rybníku led? Kvůli nepropustnosti sněhu a ledu se do vody nedostává světlo a to může mít za následek deficit kyslíku a hromadění nežádoucích plynů ve vodě. Tomu se musí zabránit. Při tomto důležitém úkolu produkční rybáři často spolupracují s žáky Střední školy rybářské a vodohospodářské Jakuba Krčína v Třeboni.

Rybka je to opravdu malá a nenápadná. V Čechách nemá téměř žádný hospodářský význam. Na rozdíl kupříkladu od Ruska, kde je polévka z ježdíka (rusky se ježdík jmenuje jerš) vyhlášenou delikatesou. Nebo Finska! Tam se ježdík chová záměrně jen pro jikry.

Ryby se před útokem predátorů brání různými způsoby. I když se oběť ocitne v ozubené rybí tlamě, nemusí být ještě vše ztraceno. Potvrzují to například relativně časté úlovky lína, kterého drobné úhledné šupiny byly poškozeny něčím ostrým. Obyčejně šrámy nacházíme v chvostové části těla, ale mohou být i jinde. Jaký je jejich původ, může se ptát nejeden rybář.

Správný čas, kdy zaseknout, nám pomáhají odhadnout nejrůznější pomůcky. Opět (jako u čehokoliv v rybařině) neexistuje ideální, naprosto skvělý, nezastupitelný a všude použitelný typ nebo způsob. Takže následuje tradiční představení nejpoužívanějších pomocníků, včetně výčtu jejich výhod i záporů.

Docela často se mi stává, že se mě kamarádky ptají, co koupit pro rybáře k narozeninám, nebo pod stromeček. Odpovědět není vůbec lehké. Záleží na tom, jak moc onen rybář o svém koníčku doma mluví a zda má vůbec jeho drahá polovička přehled o tom, co vše se nachází v jeho rybářském království. A protože se blíží čas Vánoc, je potřeba popřemýšlet o dárcích.

Zasněžená krajina, průzračná voda, obrovská radost z každé ryby, potažmo jen ze záběru… Nebo absolutní klid. Těžko říci, co mě nejvíce hned zkraje roku táhne k vodě.

Ne, tento článek vážně nebude o chytání na twistery, smačky či jiná dráždidla na dravce. Řeč bude o využití gumy, resp. gumových nástrah při lovu nedravých ryb.

Kdo z rybářů by neznal ponořené dřevo v oblíbeném revíru. A je třeba říct, že většinou z té špatné stránky. Vždyť vázka dokáže někdy pořádně znepříjemnit jinak idylickou vycházku k vodě a nejednou nás může vyjít i na pěkné peníze, když utrhneme třeba drahou třpytku.

Tááák, ještě se podívat za malý útes. Moře je plné zlatavých nitek, po kterých slunce ručkuje v mělké vodě k písku dna. Pohoda a klid modrých závěsů na hranici viditelnosti. Natáhnu se na ploché skalisko a udělám takový malý klik. Pod vodou jste ve stavu beztíže. Jde to snadno. Podívám se za kámen hojně obrostlý řasami. A najednou zírám do podivného kruhového ústního terče neznámého vetřelce. Hnědé tělo porostlé velkými trny. Fíííí!

Rybaření by měla být zábava, stejně jako lyžování, nebo myslivost. Člověk by si měl užívat pohody. Aby tomu tak bylo, musí se k tomu vybavit. Za mrazů nezbývá nic jiného, než si pořídit kvalitní oblečení, které dokáže člověka udržet v teple.

Je těžko představitelné, že počátkem prvohor (kambrium), tedy před zhruba 570 miliony let, si na dně pravěkých moří vedle dávno vyhynulých trilobitů hledal potravu i živočich, který zapomněl vymřít. Touto živoucí fosilií je ostrorep, členovec z řádu ostrorepů (Xiphosura), kteří jako jediní reprezentují třídu hrotnatců (Merostomata). Do této třídy vědci řadí ještě vyhynulé kyjonožce, největší členovce všech dob (2 m).

Začíná zima a do výtěru jde podzimní výtěrová forma pstruha duhového. A nás, studenty z Třeboně, čeká v rámci odborných předmětů exkurze na výtěr duháka.

Podíváme se na výrobu kaprových, lépe řečeno mimoháčkových sestav. Na první pohled už jen nákup komponentů nutných k jejich přípravě připomíná cestu bludištěm. Lepší situace na vás nečeká ani při výběru konkrétního typu. Jedna teorie zadupává do země druhou. To, čemu včera lovci kaprů věřili a hlásali jako jedinou pravdu, jsou po dvou článcích ochotni okamžitě popřít.