Články

Bez slunečního světla by nebylo na naší planetě života. Na souši, ba ani pod hladinami sladkých vod i moří a oceánů. Určitě by se zde nevyvinuly drobné mikroorganizmy, následně pak rostliny a živočichové v podobě, jak je známe dnes.

Recept na netradiční, chutný, pikantní koláč (flamiche) z francouzské kuchyně.

Karas je ryba mého dětství. V sedmdesátých letech minulého století jsem o existenci karasa stříbřitého neměl ani tušení. V našich vodách plavali jen ti obecní. Na těsto z rozmočeného krajíce chleba brali spolehlivě. Stačilo napíchnout menší kuličku velikosti hrášku a hloubku nastavit kousek nade dno.

Sezona dravců se kvapem blíží, je nejvyšší čas se na ni připravit. Až se svatý Petr 16. června zeptá, cos dělal na jaře, nenech se zaskočit. Výběr nástrah i návnad je na tobě. Ale s tím, co k vodě na sebe, s tím ti pomoct umíme. Lehká bunda do deště, vesta s kapsami na vše potřebné, odolné kalhoty nebo klobouk nejen proti slunci tě chytnou za rybářské srdce a ty se můžeš soustředit na zásek.

Vývoj nejde zastavit. Někdy je to takový úprk, že z něj člověku běhá mráz po zádech. Mnohdy staršímu člověku přijde líto, že patří ke generaci, která už to nějak nestíhá. Ale pak si řekne: Klid, chlapče! Vždyť oni ti mladí vůbec nevědí, jak bylo dříve někdy krásně!

Říčka Smutná lenivě protéká jihočeskou krajinou miliony let. Její břehy předci osídlovali už v prehistorických dobách. V dnešní době blízkost říčky láká především chalupáře, turisty, rybáře a myslivce. Ale přitahuje i senzitivní jedince, kteří u jejích břehů rádi rozjímají.

„Pánové, na tu štiku jsem chodil celé léto. Dvakrát zabrala, jenže pokaždé mi to ta mrcha upráskla. Došla mi trpělivost, koupil jsem novou Plaňanku a karta se obrátila. Tak rozzuřenou rybu jsem ještě nikdy neviděl. Nejdřív vyrazila do hloubky a vymotala mi snad padesát metrů vlasce. Nakonec vylítla z vody jako torpédo a ve vzduchu ještě udělala kotrmelec. Plaňanka všechno vydržela a zubatá prohrála. Měřila sto deset čísel.“

Pokud se vám povedlo ulovit úhoře a přemýšlíte, co s ním, je to dost náročná otázka. O to víc, pokud nejste majitelé udírny. Tento recept by pro vás mohl být skvělým řešením!

Mnoho rybářů si dodnes myslí, že velké druhy ryb nebo paryb se dají najít pouze ve vodách slaných. Proto je v našich končinách za obra považován už např. sumec velký (Silurus glanis). Ten sice opravdu může dorůst i velmi zajímavých rozměrů, ale s některými druhy se zkrátka rovnat nemůže.

Nejen lidé, ale i věci mají své osudy a je věčná škoda, že nemohou vyprávět. Pojďme se vracet do minulosti. Třeba do doby, kdy naviják, prut nebo korkový splávek sloužily svému páníčkovi klidně i po celý život.

V době nouzového stavu v ČR jste mohli lovit i s propadlým rybářským lístkem. Od chvíle, co si můžete rybářský lístek bez omezení obnovit (konec nouzového stavu), není propadlý RS platný.

Sucho je velkým tématem posledních let. Jak s ním bojovat? Co dělat pro to, aby se voda v naší krajině udržela? Podnik Lesy ČR začal stavět desítky malých nádrží a mokřadů, které mají zadržet vody a pomoci tak mimo jiné lesům, které jsou kvůli špatné vitalitě napadané kůrovcem.

V prvním díle jsme se podívali do deštného pralesa a nalovili piraně. Teď přišel čas věnovat se tomu, na co jsem se těšil nejvíc. Jdeme lovit na moře!

V Čechách a na Moravě dochází k prudkému úbytku populací pstruha i lipana. To je známo. Potočák potřebuje dostatek vody, vhodné stanoviště, vhodná místa ke tření a potravu. Pokud něco z toho chybí, chybí i on.

Rybí polévka je tradiční jídlo o Vánocích. Přes rok si ji málokdo dopřeje. To je ale velká škoda! Zkuste třeba tuto polévku populární ve Švédku.