Červnové Rybářství: Dobří lososi se vracejí

Severočeský územní svaz Českého rybářského svazu v letošním roce završí 25 let úsilí o trvalé navrácení úžasné ryby, lososa obecného (atlantského) do českých vod.

text: Tomáš Kava

První konkrétní spolupráce s německými kolegy v podobě pilotního vysazení plůdku lososa na našem území proběhla už v roce 1998. Pro plán dlouhodobého projektu byly vybrány povodí Ohře, Ploučnice a Kamenice s kmenovou řekou Labe, která je přímo spojena s mořským systémem (Severní moře) a areálem výskytu lososa v Atlantském oceánu, kde se nachází také bohatá potravní teritoria dospívajících a starších ryb tohoto druhu.

Od roku 1999 byl projekt repatriace lososa do Labe a jeho přítoků na území ČR financován zejména z podpory Ministerstva životního prostředí prostřednictvím Státního fondu ŽP. Tak tomu bylo v navazujících dílčích víceletých dotačních projektech až do roku 2015.

Od té doby financuje již značně zjednodušený a výrazně levnější projekt podpory lososa samostatně Severočeský územní svaz a v roce 2022 byl nově a velkoryse podpořen společností NaturaMed Pharmaceuticals.

Hlavním cílem kolegů z Německa, kteří vybrali pro daný účel právě lososa, bylo poukázat na zlepšení poměrů v možnostech migrace ryb Labem a také na postupné zlepšování kvality vody v této řece a jiných tocích. Ačkoliv se vize obnovení výskytu lososa v Labi v Německu a později i v Čechách naplnila až neuvěřitelně rychle, pokračování práce na zprůchodňování vodních toků a zlepšování čistoty vod se v ČR naopak nevyvíjelo příliš úspěšně. Situace v posledních zhruba deseti letech vykazuje spíše stagnaci, a dokonce až určité zhoršování stavu, což je velmi znepokojivé až demotivující.

V SRN bylo vysazováním plůdku lososa zahájeno v roce 1994 a už v roce 1998 byli v Sasku prokázáni první jedinci dospělých lososů, kteří se vrátili z oceánu. Projekt Losos 2000 směřovaný na obnovení výskytu této ryby v uvedeném roce přelomu tisíciletí byl neočekávaně úspěšný ještě o dva roky dříve a podobně rychle se rozvinul i na naše území. Na konci října 2002 byli u obce Hřensko v NP České Švýcarsko odloveni v řece Kamenici čtyři vrátivší se lososi. Právě NP České Švýcarsko se postupně od svého vzniku v roce 2000 připojoval k aktivitám ČRS na podporu lososa.

Kompenzace za znemožnění migrace po Švédsku

Základním formátem byl od začátku projektu nákup jiker a mlíčí na líhni energetické společnosti Sydcraft ve švédském městě Laholm, kterým protéká lososí řeka Lagan. Jedná se mimochodem o historicky známou řeku, ve které byly „loveny“ perlorodky.

Velká lososí líheň a odchovna v Laholmu kompenzuje negativní dopad bariéry na toku kvůli energetickému využití; produkce lososa zajišťuje doplňování populace, kterou omezuje kvůli znemožnění migrace dospělých ryb na trdliště v úseku nad městem. Co tedy dodat, že? Kéž by provozovatelé MVE v ČR chtěli či měli uloženou povinnost podporovat ryby v našich těžce zkoušených a fragmentovaných řekách bez vody odvedené do přívodních kanálů a náhonů elektráren.

Mnoho let jsme jako zástupci nakupujících subjektů jezdili společně s německými kolegy do Švédska a na uvedené líhni jsme se i osobně podíleli na umělém výtěru samic i samců lososa, na počítání jiker a balili jsme produkty k expedici a transferu do líhně v saském Langburkersdorfu. Tam kooperující líhňař s naší pomocí provedl vybalení jiker a mlíčí, oplodnění a založení na aparáty k inkubaci.

V průběhu let jsme se pokusili zapojit do projektu také některé líhně našich místních organizací, např. v Děčíně nebo Postoloprtech (Ohře), kam byly převáženy jikry po částečné prvotní inkubaci v SRN ve stadiu očních bodů. Ale z důvodu vyšších ztrát a velkého nebezpečí fatálního úhynu v podmínkách neprofesionálně provozovaných líhní jsme od této varianty později ustoupili.

Další informace o lososech si v červnovém Rybářství můžete přečíst v článku Jiřího Křesiny Návrat lososa obecného pomocí plovoucích inkubačních schránek. Představí snahu organizace Beleco, která tímto způsobem oplodněné jikry vysazuje.

• Proč švédští veterináři zakázali export jiker?
• Proč se ukončilo financování lososa z dotací ČR a EU?
• Kdo projekt financuje dnes?
• Na kterých řekách se plůdek lososa v rámci projektu vysazuje?
• Která česká řeka byla z lososího programu vyloučena?
• Jak se hledá ideální lokalita pro vysazování plůdku?
• Jaká je ztrátovost ve vývoji lososa?
• Proč mají turistické pramice přednost před migrujícími lososy?
• Kolik lososů se k nám pravidelně vrací?

To vše si můžete přečíst v novém čísle časopisu Rybářství. Na stáncích je od začátku června.

Objednat si ho od 1. června můžete také v našem e-shopu.

Pokud ještě nemáte předplatné časopisu Rybářství, můžete si ho zařídit zde.