Fotografie
fadli m.n okomentoval Výdej celorepub...
před 13 hod
Fotografie
fadli m.n okomentoval Test rybářských...
před 13 hod
Fotografie
fadli m.n okomentoval Původní versus ...
před 13 hod
Fotografie
fadli m.n okomentoval Její podvodní v...
před 13 hod
Fotografie
fadli m.n okomentoval Barakuda zaútoč...
před 13 hod

Červnové Rybářství: Dobří lososi se vracejí

Marek iRybářství 1. června 2023 0 komentářů
losos

foto: archiv autora

Poznávání

Severočeský územní svaz Českého rybářského svazu v letošním roce završí 25 let úsilí o trvalé navrácení úžasné ryby, lososa obecného (atlantského) do českých vod.

text: Tomáš Kava

První konkrétní spolupráce s německými kolegy v podobě pilotního vysazení plůdku lososa na našem území proběhla už v roce 1998. Pro plán dlouhodobého projektu byly vybrány povodí Ohře, Ploučnice a Kamenice s kmenovou řekou Labe, která je přímo spojena s mořským systémem (Severní moře) a areálem výskytu lososa v Atlantském oceánu, kde se nachází také bohatá potravní teritoria dospívajících a starších ryb tohoto druhu.

REKLAMA

Od roku 1999 byl projekt repatriace lososa do Labe a jeho přítoků na území ČR financován zejména z podpory Ministerstva životního prostředí prostřednictvím Státního fondu ŽP. Tak tomu bylo v navazujících dílčích víceletých dotačních projektech až do roku 2015.

Od té doby financuje již značně zjednodušený a výrazně levnější projekt podpory lososa samostatně Severočeský územní svaz a v roce 2022 byl nově a velkoryse podpořen společností NaturaMed Pharmaceuticals.

REKLAMA

Hlavním cílem kolegů z Německa, kteří vybrali pro daný účel právě lososa, bylo poukázat na zlepšení poměrů v možnostech migrace ryb Labem a také na postupné zlepšování kvality vody v této řece a jiných tocích. Ačkoliv se vize obnovení výskytu lososa v Labi v Německu a později i v Čechách naplnila až neuvěřitelně rychle, pokračování práce na zprůchodňování vodních toků a zlepšování čistoty vod se v ČR naopak nevyvíjelo příliš úspěšně. Situace v posledních zhruba deseti letech vykazuje spíše stagnaci, a dokonce až určité zhoršování stavu, což je velmi znepokojivé až demotivující.

losos
Lososi na trdlišti v Kamenici. Foto: archiv autora

V SRN bylo vysazováním plůdku lososa zahájeno v roce 1994 a už v roce 1998 byli v Sasku prokázáni první jedinci dospělých lososů, kteří se vrátili z oceánu. Projekt Losos 2000 směřovaný na obnovení výskytu této ryby v uvedeném roce přelomu tisíciletí byl neočekávaně úspěšný ještě o dva roky dříve a podobně rychle se rozvinul i na naše území. Na konci října 2002 byli u obce Hřensko NP České Švýcarsko odloveni v řece Kamenici čtyři vrátivší se lososi. Právě NP České Švýcarsko se postupně od svého vzniku v roce 2000 připojoval k aktivitám ČRS na podporu lososa.

Kompenzace za znemožnění migrace po Švédsku

Základním formátem byl od začátku projektu nákup jiker a mlíčí na líhni energetické společnosti Sydcraft ve švédském městě Laholm, kterým protéká lososí řeka Lagan. Jedná se mimochodem o historicky známou řeku, ve které byly „loveny“ perlorodky.

rybí přechod
Rybí přechod – Edmundova soutěska. Foto: archiv autora

Velká lososí líheň a odchovna v Laholmu kompenzuje negativní dopad bariéry na toku kvůli energetickému využití; produkce lososa zajišťuje doplňování populace, kterou omezuje kvůli znemožnění migrace dospělých ryb na trdliště v úseku nad městem. Co tedy dodat, že? Kéž by provozovatelé MVE v ČR chtěli či měli uloženou povinnost podporovat ryby v našich těžce zkoušených a fragmentovaných řekách bez vody odvedené do přívodních kanálů a náhonů elektráren.

Mnoho let jsme jako zástupci nakupujících subjektů jezdili společně s německými kolegy do Švédska a na uvedené líhni jsme se i osobně podíleli na umělém výtěru samic i samců lososa, na počítání jiker a balili jsme produkty k expedici a transferu do líhně v saském Langburkersdorfu. Tam kooperující líhňař s naší pomocí provedl vybalení jiker a mlíčí, oplodnění a založení na aparáty k inkubaci.

líheň
Děčínská líheň. Foto: archiv autora

V průběhu let jsme se pokusili zapojit do projektu také některé líhně našich místních organizací, např. v Děčíně nebo Postoloprtech (Ohře), kam byly převáženy jikry po částečné prvotní inkubaci v SRN ve stadiu očních bodů. Ale z důvodu vyšších ztrát a velkého nebezpečí fatálního úhynu v podmínkách neprofesionálně provozovaných líhní jsme od této varianty později ustoupili.

Další informace o lososech si v červnovém Rybářství můžete přečíst v článku Jiřího Křesiny Návrat lososa obecného pomocí plovoucích inkubačních schránek. Představí snahu organizace Beleco, která tímto způsobem oplodněné jikry vysazuje.

  • Proč švédští veterináři zakázali export jiker?
  • Proč se ukončilo financování lososa z dotací ČR a EU?
  • Kdo projekt financuje dnes?
  • Na kterých řekách se plůdek lososa v rámci projektu vysazuje?
  • Která česká řeka byla z lososího programu vyloučena?
  • Jak se hledá ideální lokalita pro vysazování plůdku?
  • Jaká je ztrátovost ve vývoji lososa?
  • Proč mají turistické pramice přednost před migrujícími lososy?
  • Kolik lososů se k nám pravidelně vrací?

To vše si můžete přečíst v novém čísle časopisu Rybářství. Na stáncích je od začátku června.

Objednat si ho od 1. června můžete také v našem e-shopu.

Pokud ještě nemáte předplatné časopisu Rybářstvímůžete si ho zařídit zde.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled