Lidé z Elektrárny Ledvice pomáhají zachraňovat karase obecného. Po čtyřech letech příprav vysadili 27 ryb do jedné z retenčních nádrží chemické úpravny vod Elektrárny Ledvice. Ta slouží energetikům ze Skupiny ČEZ jako přírodní indikátor nezávadnosti vody.
text: Marek Kožušník s využitím tiskové zprávy
O rybí obyvatele nádrží se stará Roman Branda, mistr provozu chemie a zároveň rybář tělem i duší. „Jakožto celoživotní rybář a zároveň zaměstnanec v elektrárně, kde mám na starosti pár provozů, mám možnost využít naše retenční nádrže s vyčištěnou vodou. Už jsem zde odchoval desítky kaprů a línů. V jedné z nádrží mám ale například i dva sumce,“ uvádí na sociálních sítích Roman Branda.
Podle Brandy byly v retenčních nádržích ryby i v minulosti. „První se do nich zřejmě dostaly jako oplodněné jikry prostřednictvím na hladině odpočívajících vodních ptáků během přeletů nad elektrárnou. Následně se ovšem přemnožily, což mělo spíše negativní efekt na kvalitu vody. Proto je místní rybáři odlovili. Když jsem před devíti lety do podniku nastoupil, pochopitelně mne jako rybáře zajímalo, zda ve vodě něco nezůstalo,“ vysvětluje Roman Branda.
Během jednoho čištění nádrží tak s kolegy slovili ze všech tří nádrží do jedné ještě několik malých kaprů, cejnů a invazivních karasů stříbřitých. Ti Romanu Brandovi posloužil jako nástraha na sumce. „V ostatních případech jsem ryby, podle toho, jak dorůstaly, vypouštěl do Labe nebo kamarádova rybníka. Dnes jich je v retenční nádrži jen pár a slouží nám jako přírodní indikátor čistoty vody,“ popisuje Branda.
„Napadlo mne ovšem, že by jedna z retenčních nádrží mohla posloužit k rozmnožování dnes již poměrně vzácného karase obecného, kterého jeho stříbrný jmenovec z českých vod doslova vytlačil. Dalším již poměrně ohroženým druhem je lín obecný. Zašel jsem tedy s tímto nápadem za vedením,“ dodává.
„Když kolega Roman Branda přišel s ideou na záchranu karase obecného s možností využít k tomu retenční nádrž, neváhali jsme ho v tom podpořit. Nikomu z nás přece není lhostejné, v jakém prostředí žijeme a pokud tím pomůžeme návratu této ryby do volné přírody, bude to jen dobře,“ říká Richard Seydl, vedoucí odboru chemické režimy Elektrárny Ledvice.
Voda, která se z nádrží vrací do řeky Bíliny, je přitom podle Seydla v některých parametrech po vyčištění kvalitativně lepší než ta, která v Bílině teče. „Nádrže jsou navíc vybaveny automatickými hlásiči ropných látek, takže jsou karasi u nás zcela v bezpečí,“ dodává Seydl.
„Třetí retenční nádrž byla naposledy vyčištěna před čtyřmi roky a od té doby jsme vše připravovali pro karase obecného. Nádrž je sice z betonu, ale jsou v ní vodní rostliny, řasy a jemná vrstva bahna, v němž se udržuje bentos,“ vysvětluje Roman Branda.
Ještě před karasem do nádrže vypustil několik línů obecných. „Ti se rádi prohrabují dnem a tím zvedají potravu pro karase. Ryby dostávají i jednou týdně příkrm v podobě granulí. Výhodou retenčních nádrží navíc je fakt, že i v těch největších mrazech v nich má voda okolo 10 °C,“ dodává Branda.
Sedmadvacet vysazených karasů získal Branda od MO ČRS Duchcov. Ryby jsou podle jeho slov geneticky testované na čistotu druhu.
Jestli se karasům obecným v retenční nádrži zalíbí, to ukáže první odchov, který lze čekat už příští jaro. Kontrolní odlov pak proběhne za další tři roky. Pokud se prokáže úspěšný chov a vzkvétající populace, budou potomci chovných ryb převezeni do tůní ve volné přírodě.
Náklady na záchranný projekt karase obecného se podle Oty Schneppa, mluvčího Skupiny ČEZ pro severozápadní a střední Čechy, pohybují v řádu tisíce korun a jsou rozděleny mezi MO ČRS Duchcov a Elektrárnu Ledvice. Vedení elektrárny má pro současný regulovaný chov a případně další plány nadšeného rybáře a mistra provozu chemie Romana Brandy plné pochopení.
„Ryby v retenčních nádržích jsou pro nás totiž důležitým indikátorem čistoty vody, kterou navracíme zpět přírodě čistější, než byla předtím. Osadit třetí retenční nádrž dnes již vzácnými druhy původních sladkovodních ryb, které se ve výsledku vrátí do volné vody, vnímáme jako dobrý nápad a má naši plnou podporu od samého začátku,“ uzavírá Miroslav Svoboda, ředitel Elektrárny Ledvice.
Tématu zachování karase obecného v českých vodách se bude zabývat červencové číslo časopisu Rybářství.
No…. Co na to říct! Nápad dobrý ale co si budeme povídat. Z těch pár kusy Karasu svět nezachranime! A už nemluvě o tom že v tom prostředí ryba není doma! Za mě né! Karas patří do tůně neboli rybníčku i řek ale takhle určitě žít nechce!!!!!!