Ve druhém díle se zaměříme na tlak vzduchu, intenzitu světla a polohu měsíce. Především tlak vzduchu a poloha měsíce bývá pro rybáře těžkým, skoro až nevysvětlitelným oříškem.
text: Petr Svatek
Tlak vzduchu ovlivňuje schopnost vody vstřebávat kyslík ze vzdušného okolí. V praxi to znamená, že čím vyšší je tlak, tím více je kyslíku ve vodě. Naopak při nízkém tlaku má kyslík tendenci z vody rychle unikat. V rybářské praxi to ale neznamená, že když bude tlak vysoký, budou ryby více brát. Často tomu bývá naopak.
Především v letních parných měsících bývá vysoký tlak pro kapra nežádoucí a vede k nechutenství a apatii. Naopak v podzimním čase nebývá vysoký tlak problémem u kapra ani candáta. Všeobecně ale platí, že tlak musí být dlouhodobě stálý bez náhlých výkyvů. Naopak postupné klesání tlaku v letních měsících má na ryby a především kaprovité ryby blahodárný účinek a jejich aktivita rychle stoupá.
Ohledně intenzity světla se potřeba rozdělit ryby do tří kategorií. V první kategorii jsou ryby s noční aktivitou či aktivitou se soumrakem a rozedníváním (úhoř, candát). V druhé jsou ryby se zcela ryzí denní aktivitou (štika, ouklej). A v třetí jsou ryby s aktivitou ve dne i v noci (kapr, cejn).
Existují pochopitelně i revíry, ve kterých zabírají candáti výhradně přes den a někdo ulovil štiky i v noci. Na některých vodách berou velcí kapři především v noci (to přisuzuji velkému rybářskému tlaku; mazané ryby zvolí krmení v noci, kdy je klid a hlavně toho moc nevidí).
Intenzitu světla hodně ovlivňuje samotné zakalení vody, které vede ke snížené viditelnosti a menší ostražitosti ryb. To je prostředí, které může vyhovovat candátům, což se potvrdilo i ve studiích intenzivního chovu candáta – ryby se zvýšeným zákalem lépe přijímaly krmivo a rostly tak rychleji.
Poloha měsíce má za následek slapové jevy. Tyto přírodní procesy jsou výsledkem působení přitažlivých sil mezi měsícem a zemí a u mořských vod se projevují jako příliv a odliv. Je tedy možné, že sladkovodní ryby na tyto jevy také reagují. Do celé problematiky nesmíme zapomenout zahrnout také úplněk a nov. Někteří rybáři tvrdí, že pro rybolov nejlepší je úplněk a jiní tvrdí opak.
Z mých rybářských zkušeností vyplývají dvě skutečnosti. V té první si rybáři musí uvědomit právě již zmiňovanou intenzitu světla. Například sumec a úhoř velice negativně vnímají intenzitu světla úplňku. Nedá se říci, že tyto ryby o úplňku nezaberou, ale s největší pravděpodobností to budou ojedinělé záběry.
Kapr na některých revírech zabírá spíše o úplňku a na jiných zase o novu. Domnívám se, že ryby zvyklé na hluk a osvětlení nemají takový problém s tím, když je v noci vidět takřka jako ve dne. Naopak u menších zapadlých řek a na revírech, kde je nerušený klid, jsou kapři a amuři při úplňku velmi obezřetní a početnost záběrů velmi klesá.
Na závěr je potřeba upozornit na fakt, že jak příčiny popsané v tomto článku, tak příčiny z prvního dílu se navzájem ovlivňují. Nelze proto kategoricky říci, že ten který den má vhodné parametry pro úspěšný lov tohoto druhu ryby. A jak se v neposlední řadě říká, výjimka potvrzuje pravidlo. Petrův zdar!
Diskuze k článku (0)