Jak utahat dvacetikilového kapra? Nejdřív přišel opatrný záběr a pak půlhodinová noční jízda po pískovně

Rád bych se s vámi podělil o další povedenou výpravu na svazovou pískovnu, kam jsem se s kolegou rozhodl vyrazit ne těsně před třením, jako každý druhý rybář, ale těsně po něm.

text: Jakub Mottl

Věděl jsem ze zkušeností, že těsně po tření se dají nachytat fakt velké krásné ryby, které nejsou v tomto období tak opatrné jako v průběhu celé teplé sezony.

Kapr hned po vytření nadále zůstává v mělčích partiích revíru nebo u různých překážek ve vodě, kde se odehrávaly jejich milostné radovánky. Snaží se v co nejkratší vzdálenosti najít potravu, aby rychle nabral sílu a mohl se rozjet i do jiných částí revíru.

Po příjezdu k vodě jsem bohužel zjistil, že většina vytipovaných míst byla obsazená. Zbylo na nás úplně nové místo. Jediné, co jsme našli pod vodou, byla podvodní hrana v hloubce tří metrů.  

Na obou stranách této lavice to pozvolna padalo do šesti metrů, kde jsme mimo jiné na sonaru našli i několik potopených tyčových bójí od jiných rybářů (o jednu tuhle bójku se mi pak zamotal veliký sumec a bohužel jsem o něj přišel).

Po postavení tábora jsme zavezli naše bójky a rozházeli prostorově každý po 1,5 kg boilie a uvařenou řepku. Boilie jsem si nechal narolovat od svého kamaráda Milana Joukla, který dělá úžasnou oliheň s pepřem. Ta mi poslala do podběráku už několik úžasných ryb.

Zhruba po hodině se rozjela ukrutná několikadenní jízda, při které jsem tahal na břeh rybu za rybou – a co ryba, to klenot. Mezi nejcennějšími úlovky patřil 14kg amur, který mi to doopravdy nedal zadarmo. Po zvednutí prutu při záběru si lehl nečekaně na hladinu a počkal, až k němu na člunu dojedu. Už jsem od něj byl tři metry, beru podběrák, a vtom začal neskutečný souboj.

Další ryba, kterou bych chtěl zmínit, byl 4kg cejn, který měl k 60 cm.

Nejcennější rybou výpravy byl šupinatý mohykán, který vážil necelých 21 kg. Přišel velmi opatrný záběr a hned jsem věděl, že musím do broďáků a rychle do člunu. Tam jsem s ním zápasil přes půl hodiny. Je to něco úžasného, když vás v noci v půl dvanácté takové monstrum tahá po pískovně na člunu a koukáte na něj s čelovkou v křišťálově čisté vodě ve zhruba šesti metrech.

Neměl jsem slov, když jsem ho dostal do podložky. Byl to fakt obr. Tato výprava nám opět dala mnoho nových zkušeností a už teď se těším na další.