Krmná směs je při lovu na feeder celkem zásadní záležitost, ale rybář si ji může koupit. Kdo se rád zabaví, ten si ji může připravit sám. Má to své výhody… Jednak víme, co ve směsi je, jednak si ji můžeme upravit podle počasí, revíru a hlavně podle ryb, které míníme lovit.
text: Jiří Kadubec
Míchání vlastního krmení je trochu alchymie, ale vždy je třeba zvážit, co chceme vyrobit. A tak je třeba přemýšlet…
Krmná směs má ryby přilákat, ne nakrmit!
Ač se jedná o směs KRMNOU, není dobré býti hodným strýčkem, který vytvoří hutnou a těžce stravitelnou směs. Proto je nutné vybírat suroviny lehké a stravitelné. Pražením surovin se mění nejen jejich stravitelnost, ale třeba i lepivost. To vše je zapotřebí mít na paměti.
Ideální je lehká a kyprá směs, která se z krmítka sama snadno a rychle vyplavuje, tedy žádný beton. Viděl jsem už i kolegy, kteří nahodili s krmítkem, udici nechal hodinu ve vodě – a když přehazovali, krmítko bylo stále napěchované.
Musí být pevná, ale i kyprá
Ať už použijeme krmítko či krmné koule, není dobré posílat do vody krmné koule, které se nerozpadají, anebo se naopak rozpadají už během letu. Důležité je také pamatovat na to, že pokud lovíme na mělké stojaté vodě, je ideální, když se směs či obsah krmítka rozbije ihned po dopadu na hladinu. Ovšem v proudné řece je třeba, aby se při stejné situaci dostalo krmení až na dno. To vše lze upravit složením.
Úspěch slaví nulová energetická hodnota
Zde je důležité připomenout, že je velmi dobré přidávat do krmné směsi přesátou zem. Ač je sama o sobě nestravitelná, pro ryby je skvělým indikátorem, že se ve vodě něco děje. Pokud se zem odplavuje z krmného místa, tak vytváří oblak, který je samozřejmě doplněný i vůní samotného krmení, takže místo je nejen cítit, ale i vidět.
Na mnoha převážně stojatých revírech je signálem pro ryby zvíření sedimentu dna. Převážně za to mohou kapři, kteří rádi přerývají dno a tím k hostině lákají i ostatní ryby. Párkrát jsem někde četl, že není jedno, jakou zem použijete. Někdo používá japonskou drcenou akadamu, někdo sází na antuku, rašelinu. Osobně si zem doluji na zahradě z krtinců. Je nádherně kyprá a kamení prostá. A ještě si zahradu uklidím.
Selekce surovin
Některá směs je vhodná pro plotice, jiná pro cejny, další šmakuje kaprům. Osobně se v tomto ohledu nespecializuji, jsem rád, když mi berou rozličné druhy, rád se nechávám překvapit. Pokud mé nástrahy atakují převážně menší ryby, tak zvětším nástrahu a mám vystaráno. Pokud vím, že jsou pode mnou především kapři, vynechávám partikl, pelety či hrubší částice – kapři brzo odplují.
Ovšem pokud chceme lovit větší a velké ryby, tak je partikl a větší pelety skoro nezbytné. V případě lovu opravdu velkých ryb je dobré krmnou směs vůbec nepoužívat a vnadit pouze hrubými částicemi a peletami.
Příroda nebo chemie?
Můžeme použít chemické esence i přírodní extrakty, popřípadě tekutou potravu. Třeba i produkty, jako jsou ovocné nápoje v prášku. Jde o levná a docela účinná ochucovadla, zkuste šumák! Zajímavou složkou je i obyčejný cukr a dokonce i sůl. Klidně můžete použít i zeleninu a koření z vaší kuchyně – kupříkladu česnek, anýz, badyán, skořici, perníkové koření… Je to jen na vás!
DVA RECEPTY
Levná směs do stojaté vody
Sladká strouhánka (vánočka, mazanec, piškoty), kukuřičný a pšeničný šrot (jako plnivo), přesátá zem (z krtince), mleté psí granule, mletá řepka, pšeničné klíčky, sušené mléko. A do hotové směsi pak přidáme mraženou kukuřici, nebo tu z plechovky.
Levná směs na tekoucí vodu
Šrot kukuřičný nebo pšeničný (popřípadě mix), rozmočený a propasírovaný chléb, ovesné vločky, přesátá zem, vařené kroupy či rýže, sušené mléko a koření podle vlastního uvážení.
Poznámka autora: Záměrně neudávám množství surovin. Nejsem zastánce přesného odvažování. Vím, co chci vyrobit a podle toho postupuji a po několika omylech při zkoušení si jsem už celkem jistý. Mám radost z každé ryby a je o to větší, že jsem ji ošálil tím, co jsem jí předložil. Třeba se dostanete i do období, kdy do obchodů už pro návnadu chodit už nebudete.
Diskuze k článku (0)