Vyzkoušejte těsta, výborné kaprařské nástrahy s dlouhou historií

Květen je nejlepším měsícem k lovu kaprů, kteří jsou velmi žraví a dobře berou. V červnu dochází díky tření k útlumu, a navíc začíná sezona dravců.

text: Zdeněk Hofman

Mnoho rybářů odloží feedery i kaprové pruty do kouta a prim začnou hrát hlavně pruty na přívlač, pruty na štiky a sumce.

Klasické nástrahy

V minulých dílech jsme si vyprávěli o chytání na kolínka a pařenou housku. Další výbornou nástrahou s dlouhou historií jsou těsta. V současnosti ale poněkud ustoupila do pozadí, což je určitě škoda.

Nejrůznější těstíčka bývala úspěšná už někdy okolo roku 1886, kdy vznikl První rybářský klub v Praze. Těsta patřila společně s žížalami a dalšími přirozenými nástrahami k nejpoužívanějším.

Jako kluk jsem s těstem začínal okolo roku 1968 taky. Nejjednodušší těsto je chlebové a dá se připravit přímo u vody. Z krajíce chleba vydlabeme střídku, opatrně ji rozmočíme a hněteme tak dlouho, až je těsto hotové.

Základem úspěchu je střídku příliš nerozmočit. Když jsem napíchl na háček kuličku velikosti hrášku, zabral většinou karas nebo červenopeřice. Na kapra bylo nutné nastražit větší kus, schovat do něho celý háček a kuličku vymodelovat do tvaru hrušky. Taková nástraha fungovala při chytání na těžko opravdu báječně.

Poněkud složitější těsta bývala z mouky. Pokud se smíchala pouze s vodou, byl velký problém těsto vyrobit. Lepilo se hrozně na prsty, ve vodě bylo gumové a ryby na něj moc nebraly. Mnohem lepší vlastnosti mělo těsto z krupice a žloutku, oslazené cukrem.

Voňavé těstíčko mělo žlutou barvu a chutnalo všem rybám. Postupem času jsem přešel na jiné nástrahy a na těsto úplně zapomněl. Věřím však, že v dnešní době, kdy je většina nástrah chemicky upravována, bude slavit úspěch, jako kdysi.

Pojďme to zkusit

Pro inspiraci jsem tentokrát zašel k opravdovým mistrům rybářského sportu. Jaroslav Tejčka patří k předválečným klasikům a kniha Jaromíra Říhy 1000+1 rada se stala v mých klukovských letech mojí rybářskou biblí.

Jako první si představíme jeden hodně starý recept těsta chlebového, i když si nejsem jistý, jestli se vám podaří sehnat všechny ingredience. Základ těsta je však velmi jednoduchý a ostatní už záleží na fantazii každého z nás.

Střídku z bílého chleba dáme do ručníku a ve vodě rozmočíme. Vodu ždímáním vytlačíme, do vzniklé kaše přidáme obsah žaludku a střev z prvních chycených ryb a vše dobře prohněteme, až získáme vláčné těsto. Můžeme přidat trochu melasy, dafnií nebo oleje z chroustů.

Škubánky

Jsou uvařené z brambor a pšeničné mouky. Za horka, po slití vody se dobře promíchají, aby nebyly moc tuhé. Výborně fungují na kapry, parmy, cejny a všechny bílé ryby.

Knedlík houskový

Do knedlíku za studena, třeba až u vody, vhněteme střídku měkké housky, popřípadě i studené vařené brambory a vše důkladně prohněteme do požadované vláčnosti.

Knedlík na kapry

Více vařených brambor za tepla prohněteme s malým množstvím pšeničné mouky s přídavkem žloutku tak, aby těsto dobře vázalo. Můžeme přidat i cukr, med nebo sirup.

Polenta

Kukuřičná krupice (0,5 kg) se smíchá s pšeničnou moukou (0,8 kg) a vsype do tolika vařící vody, aby povstala hustá kaše, do níž se přidá lžíce krystalového cukru a za stálého míchání se nechá 5–10 minut povařit a zhoustnout. Polenta se nechá vychladnout a pak ji uhněteme v pevné těsto. Výborně funguje na kapry, líny, parmy, cejny i bílou rybu.

Těsto ze zbytků

Staré housky a chleba se důkladně rozmočí, vymačkají a jemně rozmělní. Do vzniklé hmoty se přidá vařená rýže, pšeničné otruby, trocha cukru, sirupu nebo melasy a tolik pšeničné mouky, aby se dalo ze směsi uhníst žádoucí vláčné těsto.

Kvasnicové těsto

Připravuje se z mouky, cukru, mléka s kvasnicemi a špetkou soli, stejně jako normální těsto, které se zadělává na pečivo. Potřebné tuhosti dosáhneme přidáním mouky. Hotové těsto je měkké a přitom tuhé. Pro vylepšení účinnosti můžeme přidat červy, sekané žížaly, rozmělněné jepice apod.

Francouzské těsto

Do studeného mléka přidáváme za stálého míchání hrubou mouku. Z takto vzniklé husté hmoty vytvarujeme placku, kterou vhodíme na pánev a na mírném ohni hněteme a mícháme tak dlouho, až hmota ztuhne a zklihovatí. Pak do ní přidáváme natvrdo uvařený a jemně rozdrobený žloutek a několik kousků vařené brambory. Poté vše znovu prohněteme.

Sýrové těsto

Domácí, dobře uleželý sýr utřeme, přidáme lžíci medu a trochu vody. Směs dáme do nádoby a uvedeme do varu. Za varu přidáme tolik pšeničné mouky, abychom mícháním získali vláčné těsto, které je zvlášť účinné na kapry, parmy a cejny.

Těsto z ovesných vloček

Do ovesných vloček nebo ovesné mouky, které jsme předem silně opražili na pánvi, přidáme vařenou bramboru a vše uhněteme jako těsto. Kuličky nebo kuželky jsou nevhodné, protože nemají správnou účinnost. Mnohem lepší je dávat na háček malé neupravené kousky, z těsta jen uštipované.

Všechna těsta je pochopitelně možné upravovat podle vlastní fantazie.

V dnešní době můžeme použít i dipy různých příchutí, ale to už opět vplouváme do moderních chemických vod. Další možností je i využití potravinářských barviv. Pokud přidám do těsta syrový žloutek, získá krásnou žlutavou barvu, která určitě přiláká pěkného kapříka. Tak ať berou.