Příjmení spojená s rybářstvím

Je celkem pochopitelné, že již odnepaměti se u našich pradávných předků objevovala jména, později příjmení, která souvisela s rybami, lovem ryb, rybářským náčiním a od středověku i s rybníkářstvím.

text: Jozef Májsky

Když se někdo jmenuje třeba Ryba, tak je všem zcela jasné, co jeho příjmení znamená. Máme ale i mnohá příjmení, jejichž význam jsme za pár století zapomněli, potažmo mohou mít i více významů. Přitom většina z nás netuší, že jeden z nich má souvislost s rybářskou minulostí předků nositele konkrétního jména.

Vývojem příjmení se zabývají specializovaní jazykovědci, do řemesla jim zasahovat nechci. Jména dělí podle původu, z různých gramatických hledisek, počítají i s vlivem jazyků okolních národů. Myslím si, že rybáře bude nejvíce zajímat od čeho nebo od koho jsou příjmení odvozená.

Přejdu tedy rovnou k věci a uvedu příjmení, která mají evidentně nějaký vztah k rybám a rybářství. Zařadil jsem sem i několik ne zcela jasných se dvěma nebo i několika významy. Jde tedy o otevřený výčet s vysvětlivkami (dohady), který si určitě nejeden z čtenářů doplní o další příjmení úzce vázané jen na určitou oblast.

Ryby jako inspirace

Asi vůbec není třeba komentovat příjmení Ryba, Rybka, Rybička. Úplně mi nebyl jasný původ příjmení Rybák. Pak jsem ale zjistil, že vlastně šlo o lovce ryb – rybáře i pytláka. Jeden tak byl pojmenován ve staré kronice z počátku 17. století, „když chytal pstruhy brodíce se vodou v Horních Planejch“.

Rovněž se jako jednoznačná rybí příjmení hodí – Bolen, Hlavatka, Hlaváč, Hrouzek, Ježdík, Kapr, Karas, Karásek, Lín, Losos, Parma, Piskoř, Plotica, Vokoun, Vokounek, Vranka, Štika. Je zajímavé, že pan Plotica se píše na konci s „a“ i když zřejmě nepochází ze Slovenska. Od cejna je pak odvozeno příjmení Cejnar.

Mezi spoluobčany se najdou i tací, kteří mají „mořský původ“ – jsou to kupříkladu Herink, Herynek a k nim můžeme zařadit i příjmení Koník a Koníček. Snad se neurazí ti, kdož odvozují své jméno od ušlechtilejších koní majících místo ploutví kopyta.

Rybníkáři a rybníky

Chov ryb, jehož počátky jsou u nás zdokumentovány od středověku, také významně poznamenal vývoj příjmení v rybnikářských oblastech Čech i Moravy.

Ke staršímu příjmení Rybář nebo Rybař tak přibylo novější Rybníkář (Rybnikář) i předák rybníkářů – porybný a starší lovec – baštýř, který při lovu stál v loďce a pečoval o udržení řádného směru sháňky. Stejný význam jako příjmení Baštýř může mít i příjmení Sádecký, protože baštýř (porybný) měl na starosti obyčejně i sádky.

Při budování a údržbě rybníků se uplatnili i různí řemeslníci. Třeba rybníkář, který planil – urovnával dno rybníka, byl označován jako planič nebo plánička. V rybníku by tedy mohl mít kořeny i slavný fotbalový brankář Plánička.

I když příjmení Hromada může mít velice různý původ, v minulosti bývala jako hromada označována i schůze rybníkářů, jakýsi druh jejich samosprávy. Je zajímavé, že široce rozšířené slovo rybník se promítlo při tvorbě příjmení pouze jako zdrobnělina Rybníček.

Pan Jordán, když je náhodou rybářem, si může odvozovat jméno od slavného rybníku v Táboře, ovšem skutečnost bude asi jiná. Asi jen málokdo z rodiny Suchánků ví, že jako suchánek naši předci označovali suchý, buřinou zarostlý rybník.

Kdoví, která strouha se promítla do příjmení Strouha, ale mohla to být klidně i ta, která napájela rybniční soustavu někde v jižních Čechách.

Rybářské nářadí a náčiní

Jen s bujnou fantazií lze hledat spojitost mezi některými příjmeními odvozenými od různých předmětů nebo rybářského náčiní a nářadí.

Například Konvica, Konvička, Osten (trojzubec), Vršitý (vrše) apod. Zajímavé je i příjmení Hrachovec – tak rybáři přezdívali dírkovanou nádobu na úhoře zhotovenou patrně ze dřeva, která dostala jméno podle dírek velikosti hrachu.

Jiná slova vypadají dvojznačně, ale kdyby je jazykovědci důkladně prolustrovali, kdoví jaký by byl rezultát. Třeba pan Dědík vůbec nemusel být bohatým dědicem, ale jeho dávný předek byl rybář, který používal k lovu síť označovanou jako dědík. Byla to pytlovitá síť na dvou dřevěných násadách, s níž mu pomáhal soused Kukla.

Tradiční labskou kruhovou síť zvonovitého tvaru o průměru asi 16 m totiž pojmenovali rybáři kukla. Místy se používala i kukla vrhací. A když jim při lovu sekundoval další kamarád v malém člunku (čunek), padla mu přezdívka Čunek.

Samozřejmě, že u nás mělo na jména odjakživa značný vliv německé obyvatelstvo, proto jsou mnohá příjmení odvozená z německých slov souvisejících s rybami a rybnikářstvím. Uvedu pouze jediný, asi nejznámější příklad – Fišer (Fisher, Fischer), teda Rybář, příjmení německého původu ale raději přenechám odborníkům.

Snad mi dáte zapravdu, že jde o velice zajímavou problematiku, která se hodí nejenom pro jazykovědce. Příjmení zděděná po našich rybářských předcích mohou být dobrým tématem na zahnání nudy – třeba zrovna u nahozených udic.